Otevřít hlavní menu

František Nušl

český astronom, matematik a vysokoškolský pedagog

František Nušl (3. prosince 1867, Jindřichův Hradec[1]17. září 1951, Praha) byl český astronom, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny a dlouholetý předseda České astronomické společnosti. Mezi jeho žáky patřily dvě generace českých astronomů.

Profesor PhDr. František Nušl
František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
Narození 3. prosince 1867
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. září 1951 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Břevnovský hřbitov
Národnost Češi
Alma mater Univerzita Karlova
Příbuzní
Funkce předseda (ČAS; 1922–1948)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval matematiku, fyziku a astronomii na české části Karlovy univerzity v Praze (tehdy nazývané Česká universita Karlo-Ferdinandova) u profesorů StrouhalaSeydlera. Jeho prostřednictvím se setkal s T. G. Masarykem, Janem GebaueremJaroslavem Gollem, s nimiž pak také spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Od roku 1893 učil matematiku na reálce v Hradci Králové a v Praze-Karlíně.

Seznámil se s továrníkem Josefem Janem Fričem a spolu s ním budoval od roku 1898 hvězdárnu v Ondřejově a roku 1906 se stal jejím prvním ředitelem. Roku 1900 se mu narodil syn Jan Nušl, později slavný šperkař a sochař kovů.

Roku 1904 se habilitoval v astronomii na Karlově univerzitě, od roku 1908 byl profesorem matematiky na ČVUT a od roku 1922 ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. V této funkci se podílel na vybudování Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Od roku 1928 byl také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově a pravidelně přednášel v rozhlase.

Vědecké zaměřeníEditovat

Zabýval se hlavně měřením Země a času a geometrickou optikou. Vynalezl řadu zajímavých mechanismů a přístrojů. V roce 1903 sestrojil cirkumzenitál – přístroj pro určování zeměpisných souřadnic, který využíval vlastností rtuťového zrcadla. Přístroj byl postupně zdokonalován (v letech 1906, 1922 a 1932). Za tento přístroj dostal spolu s Fričem zlatou medaili na světové výstavě v Paříži v roce 1937. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné délky. Bylo s ním možné určit souřadnice s přesností až 30 m (pro porovnání: současný systém GPS má obvyklou přesnost 3–10 metrů).[2]

PoctyEditovat

Je po něm pojmenován kráter Nušl na odvrácené straně Měsíce, planetka (3424) Nušl a hvězdárna v Jindřichově Hradci. Česká astronomická společnost uděluje od roku 1999 obnovenou Nušlovu cenu (původně udělována v letech 19381949). V Praze 13Stodůlkách i v Ondřejově jsou po něm pojmenovány ulice.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu (1. shora)
  2. HÁNEK, Pavel. Data z dějin zeměměřictví. Praha: Klaudian, 2012. ISBN 978-80-902524-4-8. 
  3. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2013-04-29 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Hadrava, P., Karlický, M., Palouš, J., Šolc, M. (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

Externí odkazyEditovat