František Nečásek
František Nečásek (20. srpna 1811 Vysoké nad Jizerou – 8. září 1889 tamtéž) byl český spisovatel. V povídkách líčil pravdivě a poutavě život na českém venkově.
| František Nečásek | |
|---|---|
 František Nečásek (1886) | |
| Narození | 20. srpna 1811 Vysoké nad Jizerou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. září 1889 (ve věku 78 let) Vysoké nad Jizerou  Rakousko-Uhersko |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se 20. srpna 1811 ve Vysokém nad Jizerou v Krkonoších. Studoval dva roky na gymnáziu v Litoměřicích a čtyři roky v Jičíně, kde jako profesoři působili Karel Simeon Macháček a František Šír. Poté odešel do Prahy na filosofii, kde se setkal s Máchou a Pickem.[1] Po jejím absolvování se zapsal na bohoslovecký seminář v Litoměřicích, ale již po třech měsících školu opustil a nastoupil na právnickou fakultu.[2] Studia ukončil roku 1838 a vstoupil do státních služeb. Nejprve pracoval u kamerálního úřadu,[3] v letech 1846-1861 byl finančním komisařem ve Žluticích a Dobříši. Pak se vrátil do Prahy, a to nejprve na zemské finanční ředitelství, odkud přešel do Pražské berniční administrace. Roku 1869 odešel do důchodu.[4] Trvale bydlel i nadále v Praze, ale letní měsíce trávil v rodném Vysokém. Protože přijížděl už počátkem června, říkali mu žertovně „první vysocká vlaštovka“. Finančně byl zajištěný,[5] mimo jiné díky vlastnictví nemovitostí.[6]
Zemřel ve Vysokém po krátké nemoci 8. září 1889.[6] V té době byl jedním z nejstarších českých spisovatelů.[2] Dvacet let, které strávil v důchodu, bylo tehdy velmi neobvyklých.[5]
Dílo editovat
První literární práce vydal roku 1831 v Krameriově časopise Večerní vyražení; mimo jiné Založení Vysokého a Cestování po Krkonoších. Později publikoval básně a humoresky v časopisech Květy a Světozor.[2] Rozsáhlejší práce ale vytvořil až v závěru života.
Knižně vyšly:
- Sňatek na smrtelném loži (1867), s autobiografickými prvky[5]
- Mileva : obrázek z Hruboskalska (1869)
- Jitrocí (1872), popisuje zde krajinu a obyvatelstvo v okolí Vysokého[5]
- Ruská kněžna (1874)
- Malvína (1876)
- Marie (1883)
- Tři habry (posmrtně 1928, předtím ve Světozoru 1870)
V dílech projevoval hlubokou znalost venkova[2] a lásku k obyvatelům hor.[6] Život svých hrdinů líčí pravdivě a poutavě.[2]
Příbuzenstvo editovat
Mladší bratr Jan Nečásek (1813-1866) byl středoškolský profesor, ředitel akademického gymnázia v Praze.[5][7]
Reference editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Nečásek
- ↑ František Nečásek. Humoristické listy. 1886-08-20, roč. 28, čís. 34, s. 280. Dostupné online [cit. 2011-08-27].
- ↑ a b c d e Úmrtí. Literární listy. 1889-10-01, roč. 10, čís. 20, s. 348. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2011-08-27].
- ↑ Kamerální úřady existovaly v krajských městech do roku 1855 a spravovaly nepřímé daně (cla, kolky, daně z potravin, soli a tabáku apod.). Zákonem z r. 1854 byly přejmenovány na okresní finanční ředitelství. Viz např. BLOMAN, Karel. Kamerální úřady. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1898. Dostupné online. Svazek 13. S. 862.
- ↑ František Nečásek. Zlatá Praha. 1889-09-13, roč. 6, čís. 43, s. 515. Dostupné online [cit. 2011-08-27].
- ↑ a b c d e František Nečásek. Národní listy. 1889-09-10, roč. 29, čís. 250, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2011-08-27].
- ↑ a b c Úmrtí. Národní listy. 1889-09-09, roč. 29, čís. 249, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2011-08-27].
- ↑ Jan Nečásek - základní životopisné údaje (www.nkp.cz)
Externí odkazy editovat
Encyklopedické heslo Nečásek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
