Otevřít hlavní menu

František Kytka

český poslanec Českého zemského sněmu a nakladatel

František Kytka (13. května 1845 Želenice u Slaného[1]20. prosince 1898 Praha) byl český knihkupec a nakladatel. Roku 1871 otevřel na Malé Straně úspěšné knihkupectví, spojené s půjčovnou knih. Vydával kartografická díla, středoškolské učebnice, literaturu pro mládež (edice Bibliotéka zábavných spisů) aj. Zasedal ve sboru obecních starších města Prahy (1880-95 a od r. 1897) a v městské radě (1882-86). V letech 1889-95 byl poslancem zemského sněmu za staročeskou stranu. Byl rovněž dlouhodobým předsedou Malostranské záložny a grémia pražských knihkupců. Za veřejnou činnost, zejména ve prospěch Malé Strany, byl r. 1896 poctěn zlatou medailí města Prahy.

František Kytka
František Kytka (foto Jindřich Eckert)
František Kytka (foto Jindřich Eckert)
Narození 13. května 1845
Želenice u Slaného
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. prosince 1898 (ve věku 53 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí onemocnění močových cest
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Zaměstnavatel F. Kytka
Politická strana Národní strana
Funkce zastupitel hlavního města Prahy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Reklama Kytkova knihkupectví a půjčovny knih v Národních listech z 30. září 1871

ŽivotEditovat

Narodil se 13. května 1845 v Želenicích u Slaného. Absolvoval gymnázium v Litoměřicích[2] a vyučil se knihkupcem u pražské firmy J. B. Reinitzer.[3] Během prusko-rakouské války se přihlásil do armády jako kadet[p 1] u polského pluku Martini-Nugentom. V bitvě u Podolí byl 26. června 1866 zasažen do nohy a odvezen na léčení do Prahy. Po uzdravení se vrátil ke knihkupeckému povolání. Cestoval také po Evropě a zkušenosti získával především v Lipsku.[2]

Roku 1871 otevřel vlastní knihkupectví na Malé Straně, spojené s půjčovnou knih, pro kterou získal ze zrušených závodů Köhler & Schott a Hess asi čtrnáct tisíc svazků.[2] Orientoval se jak na českou, tak na německou klientelu.[3]

Jako nakladatel se specializoval zejména na kartografii. Jeho nákladem vyšlo 180 map a plánů, např. Wagnerova mapa Čech, mapy Prahy, obcí a okresů, železniční a poštovní.[2] Pro mládež vydal edici Bibliotéka zábavných spisů, obsahující dobrodružné a historické příběhy, životopisy významných osobností převážně rakouských dějin a mravoučné povídky ze současnosti; převažovaly volné a zkrácené překlady zahraničních autorů[3] (celkem 170 svazků). Oblíbený byl i Pražský konduktér. Publikoval také středoškolské učebnice pro gymnázia, reálky a učitelské ústavy.[2]

Byl i veřejně a politicky činný. 29. listopadu 1880 byl zvolen za člena sboru obecních starších města Prahy; s výjimkou období 1895-97 tam zasedal po zbytek života. Od března 1882 do ledna 1886 byl rovněž členem městské rady. Angažoval se zejména ve školských záležitostech a hájil zájmy Malé Strany. V srpnu 1896, u příležitosti 25. výročí založení firmy, byl oceněn zlatou medailí královského hlavního města Prahy.[2]

V letech 1889-95 působil jako poslanec českého zemského sněmu pro okresy Praha, Hradčany, Vyšehrad, Holešovice a Bubny[2] za staročeskou stranu;[4] v této funkci navrhl a prosadil, že České království ustanovilo stálého badatele ve vatikánských archivech.[2]

Byl také dlouhodobým předsedou Malostranské záložny; pro její zasedací síň zhotovil František Ženíšek jeho portrét.[3] Rovněž byl členem dozorčí rady městské pokračovací a průmyslové školy, členem výboru pražské městské spořitelny[2] a předsedou grémia knihkupců.[5]

Zemřel po dlouhé nemoci ledvin 20. prosince 1898 na Malé Straně, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jeho památku uctili mimo jiné na smutečním shromáždění členové městské rady v čele se starostou Janem Podlipným.[2] Závod zdědila vdova Adolfa Kytková, která přenechala vedení svému otci Janu Zvolskému; vzhledem k jejich nezkušenosti však podnik v následujících letech upadal a roku 1917 jej koupil Josef Šváb-Malostranský.[3]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Kadet byl v rakouské armádě mezistupeň mezi nejvyšším poddůstojníkem a nejnižším důstojníkem; obvykle byl povýšen na důstojníka, jakmile získal potřebné vzdělání a uvolnila se vhodná pozice. Viz např. FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon. Kadet. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1898. Dostupné online. Svazek 13. S. 732.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu Františka Kytky farnost Pchery
  2. a b c d e f g h i j † František Kytka. Národní politika. 1898-12-21, roč. 16, čís. 351, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-07-08]. 
  3. a b c d e ZACH, Aleš. Slovník českých nakladatelství [online]. 2008. www.slovnik-nakladatelstvi.cz
  4. Výsledek voleb do sněmu zemského v městech a místech průmyslových. Národní listy. 1889-07-07, roč. 29, čís. 185, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-07-08]. 
  5. František Kytka. Národní politika. 1898-12-21, roč. 16, čís. 351, s. 14. Dostupné online [cit. 2012-07-08]. 

Externí odkazyEditovat