Otevřít hlavní menu

František Kroiher

československý člen československého Národního shromáždění, senátor československého Národního shromáždění, politik a římskokatolický duchovní

František Kroiher, též František Jan Kroiher (2. prosince 1871 Rojšín[1]17. června 1948 Ledenice), byl český a československý římskokatolický kněz a politik; meziválečný poslanec a senátor za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu).

František Kroiher
František Kroiher (1871-1948).jpeg

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1939
Stranická příslušnost
Členství agrární strana
SNJ

Narození 2. prosince 1871
Rojšín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. června 1948 (ve věku 76 let)
Ledenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Commons Kategorie František Jan Kroiher
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pocházel z početné selské rodiny. Chodil na gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, pak přešel na gymnázium v Českých Budějovicích. Absolvoval teologické učiliště. Zde se začal politicky angažovat. Ovlivnila ho katolická moderna. Zabýval se studiem historie. V roce 1894 byl vysvěcen na kněze. Nastoupil jako kooperátor do Blatné, pak byl přeložen do Borovan. Zde působil do roku 1914. Od roku 1916 byl děkanem v Ledenicích.[2]

Na přelomu století se krátce angažoval v Křesťansko-sociální straně v Čechách vedené Rudolfem Horským. Nebyl sice jejím členem, ale Horského podporoval v prosazování nové strategie „od agitace k politické práci“. Počátkem 20. století už ale patřil do skupiny katolických kněží, kteří se angažovali v agrárním politickém táboře. Přispíval do listu Venkov. Patřil k mladé skupině aktivistů okolo Antonína Švehly, kteří v té době převzali kontrolu nad agrární stranou. Podílel se na budování strany na jihu Čech a na zřizování zemědělského družstevnictví a venkovských záložen. Po čtyřicet let zastával řídící funkce v Ústřední jednotě hospodářských družstev (po roce 1918 v Centrokooperativu). Angažoval se v posilování vztahů mezi českými a slovenskými agrárníky. Založil Ústřední družstvo v Prešpurku.[3][2]

Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[4] Byl profesí děkanem.[5] V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu vytrval až do jeho zrušení v roce 1939, přičemž ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přestoupil do senátorského klubu nové vytvořené Strany národní jednoty.[6][7][8][9]

Po roce 1918 se angažoval spolu s Jindřichem Šimonem Baarem nebo Františkem Xaverem Dvořákem v reformním hnutí katolického duchovenstva. Byl jednatelem Jednoty katolického duchovenstva a po Baarově odstoupení i jejím předsedou. S reformními návrhy jel v roce 1919 do Říma za papežem Benediktem XV.. Během následného rozkolu v českém katolicismu a vzniku nové církve (Církev československá) se nakonec přiklonil na stranu setrvání v katolické církví a roku 1921 Jednotu katolického duchovenstva rozpustil.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1312. (česky) 
  2. a b c MAREK, Pavel: Senátor agrární strany František Jan Kroiher, In: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století [online]. slovackemuzeum.cz [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 298, 426, 431, 437. (česky) 
  4. František Kroiher [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. (česky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13. (česky) 

Externí odkazyEditovat