František Kravák

generál, významná osobnost protifašistického odboje

František Kravák (10. září 1889, Mostkovice[1]24. května 1943, Berlín-Plötzensee) byl důstojníkem československých legií, československé armády a významnou osobností protifašistického odboje v řadách Obrany národa.

František Kravák
František Kravák - důstojník prvorepublikové armády
František Kravák - důstojník prvorepublikové armády

Narození10. září 1889
Mostkovice, Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. května 1943 (ve věku 53 let)
věznice Plötzensee, Berlín, Německá říše
Civilní činnostúčetní a obchodní zástupce firmy Baťa
Vojenská kariéra
Hodnostbrigádní generál
(divizní generál in memoriam)
Doba služby1914–1943†
SloužilRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SložkaRakousko-uherská armáda (1909-1910; 1914)
Československé legie (1916-1920)
Československá armáda (1920-1943)
Obrana národa (1939-1943)
Jednotkac. a k. pěší pluk č. 55
1. čs. střelecký pluk
6. čs. střelecký pluk
Pěší pluk 6
Vojenská akademie v Hranicích (profesor pěchotní taktiky)
Pěší pluk 27 (zástupce velitele)
VelelIII. prapor pěšího pluku 6
Škola pro důstojníky pěchoty v záloze Olomouc
Pěší pluk 3
Škola pro velitele pěších rot, učiliště Milovice
Pěší pluk 6
2. pěší brigáda
I./1. (pěchotní) oddělení MNO
20. pěší divize (1938)
Oblastní velitelství ON pro střední a severozápadní Čechy
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
Bitvybitva u Bachmače
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž 1939
Řád sv. Stanislava
Medaile Jana Žižky z Trocnova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Život editovat

Po studiu na prostějovské reálce (1901–1909) absolvoval jako jednoroční dobrovolník školu pro důstojníky v záloze a do mobilizace v roce 1914 pracoval u firmy Baťa. Na ruské frontě přeběhl 28. prosince 1914 u Tarnowa k Rusům a do 28. února 1916 pobýval v zajateckých táborech v Kazalinsku a v Taškentu. Přihlásil se do legií a v Kyjevě nastoupil 23. června 1916 činnou službu u 1. československého střeleckého pluku.[2] Později byl odbočkou Československé národní rady pověřen náborem nováčků v zajateckých táborech. Jako velitel čety v hodnosti podporučíka se zúčastnil bitvy u Bachmače a po dalších bojových zkušenostech se dostal až na sibiřskou magistrálu.

Do Československa přicestoval v roce 1920 v hodnosti majora ruských legií a působil pak jako vojenský pedagog v Olomouci a v Hranicích. Později působil ve velitelských funkcích v Olomouci a od roku 1937 na ministerstvu obrany, kde se později podílel na organizaci odchodu bývalých důstojníků do zahraničí a jejich umísťování ve státní správě s přihlédnutím k potřebám odboje.

Jako příslušník Obrany národa dostal, po odhalení odhalení stop k organizaci Gestapem a následné vlně zatýkání, od velitele ON, generála Bílého,[2] pokyn k emigraci, byl však při pokusu o přechod hranice u Strážnice zatčen a až do své smrti vězněn. 18. ledna 1943 byl odsouzen k trestu smrti a v květnu téhož roku popraven. Urna s jeho popelem byla uložena do rodinné hrobky v Mostkovicích až 13. června 2011.

Na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska, jejímž autorem je sochař a medailér Jan Tříska.

Vyznamenání editovat

* 1918  Medaile Jana Žižky z Trocnova
* 1919  Řád sv. Stanislava III. stupně s meči a mašlí
* 1920  Československá revoluční medaile
* 1921  Československý válečný kříž 1914–1918
* 1921  Československá medaile Vítězství
* 1946  Československý válečný kříž 1939 (i.m.)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mostkovice
  2. a b STEHLÍK, Eduard. KRAVÁK František. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01. ISBN 80-7278-233-9. S. 150–151. Archivováno 1. 1. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy editovat