František Kolář (architekt)
František Kolář (22. května 1890, Podolí[1][2][3] – 28. března 1969, Ostrava[4]) byl český architekt a stavitel v Moravské Ostravě.
| František Kolář | |
|---|---|
| Narození | 22. května 1890 Podolí .svg){kind=small} Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. března 1969 (ve věku 78 let) Ostrava  Československo |
| Povolání | architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Pocházel z rodiny zedníka[1] z okolí Bouzova. V letech 1904 až 1909 pracoval ve Vídni. V období 1909–1913 studoval na průmyslové škole v Brně, kde se seznámil s pozdějším kolegou a spolupracovníkem Janem Rubým. Společně se podíleli na různých soutěžních projektech veřejných budov už před první světovou válkou. V roce 1919 se zúčastnili soutěže na stavbu české školy v Olomouci, kterou vyhráli.[5] Od roku 1921 společně působili v Moravské Ostravě. V roce 1923 založili projekční a stavební kancelář Kolář & Ruby. V roce 1945 byla firma znárodněna a František Kolář pracoval jako projektant v Průmyslových stavbách Ostrava.[6]
Realizace editovat
- Budova Sokolovny ve Starém Zlíně (1921)[7]
- V roce 1923 se zúčastnili soutěže na návrh výstavby nové radnice v Moravské Ostravě. Porota vybrala mezi nejlepší návrh Vladimíra Fischera (1870–1947) a společnou práci Koláře a Rubého. Dále porota navrhla, aby konečný projekt vypracovali společně. V listopadu 1924 byly zahájeny stavební práce a po jednotlivých etapách projekt byl dostavěn v roce 1930.[8]
- V roce 1923 získali zakázku na odborářský dům. Stavba Hornického domu probíhala od září 1924 do roku 1926. Původní projekt přepracoval pražský architekt Alois Kubíček (1887–1970). V Hornickém domě se mimo jiné nacházel kinosál a známá kavárna Elektra.
- Dalším společným projektem a stavbou byla Revírní bratrská pokladna (Českobratrská 1742/18, Moravská Ostrava). Areál třípatrové administrativní budovy s dvěma obytnými domy byl postaven v letech 1924–1928. Nyní je zde hotel.[9] Přístavby z let 1930, 1934 a 1938 jsou od Karla Kotase (1894–1974).
- Státní průmyslová škola ve Vítkovicích otevřená 1928.
- Kino Kosmos – nyní Vesmír, Zahradní ulice, Moravská Ostrava.
- Kino Rekord (Mír) ve Vítkovicích.
- Turistická chata Tanečnica na Pustevnách v Moravskoslezských Beskydech [10]
- Výstavba kolonie pro uprchlíky po 1. říjnu 1938, kdy Moravská Ostrava musela řešit příliv uprchlíků z polského a německého záboru. Výstavba kolonie mezi Vítkovicemi a Mariánskými Horami byla zahájena v březnu 1939 a již první domy (14 domů) stavební firma Kolář & Rubý předala ke kolaudaci 4. srpna 1939. Do roku 1942, kdy výstavba byla zastavena německými úřady, bylo postaveno celkem 26 jednopatrových zděných domů s 208 bytovými jednotkami. Výstavbu organizoval Červený kříž s finanční podporou Ústavu pro péči o uprchlíky při ministerstvu sociální a zdravotní správy.[11]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Bouzov
- ↑ Městská knihovna Havířov: Kolář František. [cit. 2015-05-05]. Dostupné online Archivováno 6. 5. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ některé dokumenty udávají nesprávně jako rodiště Prahu
- ↑ Encyklopedie města Ostravy, František Kolář
- ↑ KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 318.
- ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP vOstravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 396.
- ↑ Budova Sokolovny [online]. Zlín: Zlínská architektura [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-23.
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 106–109.
- ↑ Srakoš c.d., s 171
- ↑ Strakoš c.d., s. 396
- ↑ Sborník Ostrava, Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, svazek 21, rok 2003.
