František Jan Mošner
František Jan Mošner (německy Johann Franz Moschner; (25. července 1797 Dolní Mrač[1] u Benešova – 3. února 1876 Kroměříž[2][pozn 1]) byl český lékař, autor lékařské literatury, profesor chirurgie a babictví olomouckých lékařských studií a rektor olomoucké univerzity.
| František Jan Mošner | |
|---|---|
 František Jan Mošner | |
| Jiná jména | Johann Franz Moschner |
| Narození | 25. července 1797 Dolní Mrač  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 3. února 1876 (ve věku 78 let) Kroměříž  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | sešlost věkem |
| Místo pohřbení | hřbitov Kroměříž |
| Vzdělání | Karlo-Ferdinand. univerzita |
| Povolání | lékař |
| Titul | Prof. Dr. Med. |
| Děti | Marie Kozánková |
| Příbuzní | Jan Kozánek zeť |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mošner se narodil v rodině konopišťského zahradníka a díky podpoře otcova zaměstnavatele, hraběte z Vrtby, mohl vystudovat medicínu.[3]
Mošner dokončil studia na Lékařské fakultě v Praze pod Antonínem Jungmannem v roce 1826 (magistr porodnictví & doktor medicíny a chirurgie), pak působil jako druhý porodní asistent v porodním domě (už od 1824) a později jako asistent na klinice porodnictví. Později byl městským lékařem v Benešově.[4]
V roce 1829 se stal profesorem porodnictví a chirurgie lékařských studií olomoucké univerzity. V Olomouci byl také ředitelem nalezince a porodnice. Přestože byl původem český Němec, tak se na univerzitě přidal k Čechům, a publikoval i v českém jazyce (například první českou učebnici porodnictví). V průběhu revolučního roku 1848 byl pak po boku Jana Helceleta a Ignáce Jana Hanuše jedním z předních členů Slovanské lípy. V Olomouci vyučoval do roku 1874,[5] kdy odešel na odpočinek do Kroměříže (v téže době došlo také k uzavření lékařských studií). V Kroměříži bydlel na Riegrově náměstí č.p.136 (Lampartovský dům nyní č.p. 133)[6] u své dcery Marie provdané za Jana Kozánka. V tomto domě také zemřel a je pohřben na kroměřížském hřbitově.[7] V Olomouci je po něm pojmenována ulice.[8]
Jeho dílo Pěstounka podle některých badatelů inspirovala Boženu Němcovou k sepsání díla Babička.[3]
Dílo editovat
- Babictwj (učebnice porodnictví), Olomouc 1837 (2. vyd. jako Babictwj, čili Umění porodnické, 1848 - dostupné online)
- Anleitung zur Hebammenkunst, 1849
- Pěstounka, 1851 (2. vyd. jako Pěstounka čili spůsob vychovávání dítek mimo školu, 1874)
Odkazy editovat
Související články editovat
- Lékařská fakulta Univerzity Palackého
- Seznam rektorů olomoucké univerzity
- Ignác Jan Hanuš
- Andreas Ludwig Jeitteles
- Jan Koppel
Poznámky editovat
- ↑ V literatuře uváděno i datum úmrtí 2. února 1876.
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b Historie obce Mrač. www.mrac.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-03.
- ↑ CALLISEN, Adolph Carl Peter. Medicinisches Schriftsteller-lexicon der jetzt lebenden Aerzte, Wundärzte, Geburtshelfer, Apotheker, und Naturforscher aller gebildeten Völker: A-Z. 1830-35. [s.l.]: Institut zu Schleswig, 1833. Dostupné online. (německy)
- ↑ ZIMPRICH, Richard. 1848/49 - Revolutionen in Ostmitteleuropa. [s.l.]: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 1996. (německy)
- ↑ Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
- ↑ Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
- ↑ PŘICHYSTAL, Antonín. Významné postavy v názvech ulic a náměstí města Olomouce. Olomouc: Městský národní výbor v Olomouci, 1979. 48 s.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jan Mošner na Wikimedia Commons 
Autor František Jan Mošner ve Wikizdrojích- František Mošner: Babictwj, čili, Uměnj porodnické
| Rektor Univerzity Palackého v Olomouci | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ondřej Horák |
1834 – 1835 František Jan Mošner |
Nástupce: Johann Karl Nestler |
