František Jan Mošner

český aktivista a lékař

František Jan Mošner (německy Johann Franz Moschner; (25. července 1797 Dolní Mrač[1] u Benešova3. února 1876 Kroměříž[2][pozn 1]) byl český lékař, autor lékařské literatury, profesor chirurgie a babictví olomouckých lékařských studií a rektor olomoucké univerzity.

František Jan Mošner
František Jan Mošner
František Jan Mošner
Jiná jménaJohann Franz Moschner
Narození25. července 1797
Dolní Mrač
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. února 1876 (ve věku 78 let)
Kroměříž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtísešlost věkem
Místo pohřbeníhřbitov Kroměříž
VzděláníKarlo-Ferdinand. univerzita
Povolánílékař
TitulProf. Dr. Med.
DětiMarie Kozánková
PříbuzníJan Kozánek zeť
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Mošner se narodil v rodině konopišťského zahradníka a díky podpoře otcova zaměstnavatele, hraběte z Vrtby, mohl vystudovat medicínu.[3]

Mošner dokončil studia na Lékařské fakultě v Praze pod Antonínem Jungmannem v roce 1826 (magistr porodnictví & doktor medicíny a chirurgie), pak působil jako druhý porodní asistent v porodním domě (už od 1824) a později jako asistent na klinice porodnictví. Později byl městským lékařem v Benešově.[4]

V roce 1829 se stal profesorem porodnictví a chirurgie lékařských studií olomoucké univerzity. V Olomouci byl také ředitelem nalezince a porodnice. Přestože byl původem český Němec, tak se na univerzitě přidal k Čechům, a publikoval i v českém jazyce (například první českou učebnici porodnictví). V průběhu revolučního roku 1848 byl pak po boku Jana Helceleta a Ignáce Jana Hanuše jedním z předních členů Slovanské lípy. V Olomouci vyučoval do roku 1874,[5] kdy odešel na odpočinek do Kroměříže (v téže době došlo také k uzavření lékařských studií). V Kroměříži bydlel na Riegrově náměstí č.p.136 (Lampartovský dům nyní č.p. 133)[6] u své dcery Marie provdané za Jana Kozánka. V tomto domě také zemřel a je pohřben na kroměřížském hřbitově.[7] V Olomouci je po něm pojmenována ulice.[8]

Jeho dílo Pěstounka podle některých badatelů inspirovala Boženu Němcovou k sepsání díla Babička.[3]

DíloEditovat

  • Babictwj (učebnice porodnictví), Olomouc 1837 (2. vyd. jako Babictwj, čili Umění porodnické, 1848 - dostupné online)
  • Anleitung zur Hebammenkunst, 1849
  • Pěstounka, 1851 (2. vyd. jako Pěstounka čili spůsob vychovávání dítek mimo školu, 1874)

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V literatuře uváděno i datum úmrtí 2. února 1876.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Historie obce Mrač. www.mrac.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-03. 
  4. CALLISEN, Adolph Carl Peter. Medicinisches Schriftsteller-lexicon der jetzt lebenden Aerzte, Wundärzte, Geburtshelfer, Apotheker, und Naturforscher aller gebildeten Völker: A-Z. 1830-35. [s.l.]: Institut zu Schleswig, 1833. Dostupné online. (německy) 
  5. ZIMPRICH, Richard. 1848/49 - Revolutionen in Ostmitteleuropa. [s.l.]: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 1996. (německy) 
  6. Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
  7. Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
  8. PŘICHYSTAL, Antonín. Významné postavy v názvech ulic a náměstí města Olomouce. Olomouc: Městský národní výbor v Olomouci, 1979. 48 s. 

Externí odkazyEditovat

Rektor Univerzity Palackého v Olomouci
Předchůdce:
Ondřej Horák
18341835
František Jan Mošner
Nástupce:
Johann Karl Nestler