František Jakub Prokyš

český malíř

František Jakub Prokyš (1715 Slaný25. října 1791 České Budějovice) byl český malíř a štafír z období rokoka.

František Jakub Prokyš
Narození1715
Slaný
Úmrtí25. říjen 1791
České Budějovice
Národnostčeská
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se ve Slaném v rodině malíře. Byl poddaným hrabat Martiniců z prunéřovského panství. Dne 15. září 1752 byl propuštěn z poddanství. Dne 29. října 1752 se oženil v Třeboni.[1] V roce 1761 koupil dům na českobudějovickém náměstí (dnes náměstí Přemysla Otakara II. č. 35).[2] V září 1767 se v Českých Budějovicích podruhé oženil. Zemřel ve svém domě v Českých Budějovicích.[1][3] Je po něm pojmenovaná ulice Prokišova v Českých Budějovicích.[4][5]

DíloEditovat

 
Českobudějovický dominikánský klášter v roce 1774 (autor kresebné předlohy: František Jakub Prokyš)
  • Fresky a obraz v borovanském klášteře (1748)[6]
  • Oltářní obraz v kapli svaté Barbory v třeboňském kostele sv. Jiljí (1748)[6]
  • Výzdoba kaplí Křížové cesty v Českém Krumlově
  • Alegorie čtyř ročních období v hudebním pavilonu v zámecké zahradě v Českém Krumlově (1752)[7]
  • Orientální kabinet v zámku Český Krumlov (cca 1755)[7]
  • Výzdoba pavilonu Bellarie v Českém Krumlově (1755–1757)
  • Výzdoba zámku Červený dvůr u Chvalšin (1755–1757)
  • Výzdoba sálu a kabinetu kněžny Marie Terezie v zámečku Kvítkův Dvůr (Favoritenhof) u Českého Krumlova (1757)
  • Fresky v kapli Andělů Strážných v klášteře ve Zlaté Koruně
  • Pozlacení oltáře svatého Jana Nepomuckého v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích
  • Výzdoba špitálního kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích (1763)
  • Oltářní obraz svatého Aloise Gonzagy v kostele minoritského kláštera v Českém Krumlově[7]
  • Obraz svatého Michaela v kostele minoritského kláštera v Českém Krumlově[7]
  • Oltářní obraz svatého Blažeje ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov (cca 1763)[7]
  • Podobizna borovanského preláta Augustina Dubenského (1764)[8]
     
    Detail rokaje v prvním patře letohrádku Bellarie, Český Krumlov
  • Oltářní obraz Růžencové Panny Marie se sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou v kostele sv. Máří Magdaleny ve Chvalšinách (1768)[7]
  • Výzdoba sálu Prelatury (Horní čp. 155) v Českém Krumlově (1769)[6]
  • Oltářní obraz sv. Apoštolů v kostele svatého Víta v Českém Krumlově (1769)[7]
  • Obraz růžencového oltáře v kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích (1769)
  • Oltářní obrazy Obrácení sv. Pavla a Narození Panny Marie v kostele svatého Víta v Českém Krumlově (1773)[7]
  • Oltářní obraz svaté Anny v severní boční kapli kostela kapucínského konventu v Českých Budějovicích (1773)
  • Oltářní obraz v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích (1776)[6]
  • Výzdoba kaple Vzkříšení v kostele svatého Víta v Českém Krumlově (1777)[7]
  • Výzdoba kaple v patře Opatovického mlýna (1777)[6]
  • Obraz v kostele v Horním Záhoří (1777–1778)[6]
  • Oltářní obraz svaté Anny v dominikánském konventu v Českých Budějovicích (1780)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  2. BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova kašna, Bludný kámen a 48 domů. České Budějovice: [s.n.], 2007. S. 150. 
  3. PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. [cit. 2020-12-18]. Heslo Prokyš František Jakub. Dostupné online. 
  4. Názvy budějovických ulic. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f Umělecké památky Čech. [s.l.]: Academia, 1977. 
  7. a b c d e f g h i Dílo Františka Jakuba Prokyše. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  8. Prokop Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců. II., L-Ž (1993), s. 321

LiteraturaEditovat

  • MATOUŠ, F. František J. Prokyš, barokní malíř jihočeský. Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění 1937–1938. Výbor kruhu pro pěstování dějin umění, 1939.
  • RAJDLOVÁ, Lenka. Pozdně barokní obnova kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích a její autoři – malíř František Jakub Prokyš a sochař Leopold Hueber. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2013, roč. 82. [s. 125–140.]
  • Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. Band III. Lieferung 5, Pr-Re (1989), s. 333
  • Prokop Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců. II., L-Ž (1993), s. 321
  • Bellaria: František Jakub Prokyš, České Budějovice:Foto Mida, 2008
  • Umělecké památky Čech. Academia, 1982

Externí odkazyEditovat