Otevřít hlavní menu

František Hodáč

český politik, poslanec a publicista

František Xaver Hodáč, František Xaver Ferdinand Hodáč, (21. srpna 1883 Brno[1][2]10. března 1943[3] Zlín) byl český politik a poslanec, publicista, otec automobilového závodníka Ivana Hodáče a hereček Nataši Gollové a Marcelly Sedláčkové (její matkou byla herečka Andula Sedláčková).

Prof. JUDr. František Hodáč
František Hodáč.jpg

Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1929 – 1935
Stranická příslušnost
Členství ČsND
NSj

Narození 21. srpna 1883
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. března 1943 (ve věku 59 let)
Zlín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost Češi
Choť Adéla Hodáčová
Děti Nataša Gollová dcera
Marcella Sedláčková dcera
Ivan Hodáč syn
Příbuzní Jaroslav Goll tchán
Alma mater Univerzita Karlova
Profese novinář
Commons Kategorie František Hodáč
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Rodina a mládíEditovat

Pocházel z rodiny známého brněnského zemského advokáta a národovce JUDr. Františka Hodáče a Gabriely (rozené Kalinové)[1]. Narodil se v domě č. 28 na ulici Rudolfská (nyní Česká). Patřil k účastníkům prvního československého odboje. Za první světové války byl tajemníkem brněnské odbočky Maffie a stoupencem T. G. Masaryka.

Během studií na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl posluchačem profesora historika Jaroslava Golla. Dne 10. 7. 1909 se oženil v Praze na Smíchově s jeho dcerou Adélou. [1]

Aktivity v sdružení průmyslníkůEditovat

V roce 1911 se stal tajemníkem Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko a blíže spolupracoval s řadou moravských a českých podnikatelů a průmyslníků – kupř. s Tomášem Baťou.

Po válce se v letech 19181933 zastával funkci generálního tajemníka a později místopředsedy Ústředního svazu československých průmyslníků. Byl také členem bankovní rady a stoupencem ekonomické politiky Aloise Rašína. Jeho oponentem byl Karel Engliš.

Politická činnostEditovat

Po parlamentních volbách v roce 1929 se stal za Československou národní demokracii poslancem Národního shromáždění.[4]

Tvořil opozici hradní politiky, převážně zahraniční ztělesněné v Edvardu Benešovi, kritizoval jeho zahraničně politickou orientaci. V době krize se přikláněl spíše k Mussoliniho režimu v Itálii, který v roce 1926 obdržel Řád Bílého lva za knihu o Janu Husovi: Giovanni Hus, il Veridico (Jan Hus, hlasatel pravdy). František Hodáč je spolutvůrcem sjednocení pravicových sil do bloku Národní sjednocení, které vytvořil spolu s J. Stříbrným a profesorem F. Marešem.

Aktivity za druhé světové válkyEditovat

V letech 19401942 byl vedoucím národohospodářského oddělení Studijního ústavu ve Zlíně.[5] Od roku 1942 byl krátce (do své smrti) členem dozorčí rady zlínské společnosti Baťa.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Matriční záznam o narození a křtu
  2. Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
  3. Noviny Zlín, 12. března 1943, s. 1
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  5. GLOGAR, Alois. Studijní ústav ve Zlíně. Multifunkční vzdělávací a kulturní instituce. Prostor Zlín. 1995, roč. 3, čís. 7-8, s. 9. ISSN 1212-1398. 
  6. LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 74. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat