František Helvín
Podplukovník František Helvín (do roku 1937 František Helwin, 15. srpna 1890 Hrušov – 8. září 1943 Berlin) byl legionář, důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války.
| František Helvín | |
|---|---|
| Narození | 15. srpna 1890 Hrušov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. září 1943 Věznice Plötzensee  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven oběšením |
| Národnost | česká |
| Povolání | voják, úředník |
| Choť | Terezie Hrdličková |
| Děti | dcery Zdenka a Tereza |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Mládí a první světová válka editovat
František Helwin se narodil v roce 1890 v dnešní ostravské části Hrušově. V letech 1901 a 1903 absolvoval v Místku jednu třídu gymnázia, o rok později navštěvoval měšťanskou školu ve Skočově, ale s nedostatečným prospěchem. Vzdělání si musel doplňovat až ve dvacátých letech. Prezenční vojenskou službu absolvoval mezi lety 1909 a 1912, od roku 1913 působil jako četník v Brně. Po zahájení první světové války byl povolán do polního četnictva a odvelen na ruskou frontu, kde byl již 1. listopadu zajat. Do československého vojska se přihlásil v roce 1917, sloužil jako velitel družstva, po absolvování důstojnické školy v roce 1919 pak jako velitel čety a nakonec roty.
Mezi světovými válkami editovat
Do Československa se František Helwin vrátil 1. srpna 1920 v hodnosti nadporučíka a začal sloužit u střeleckého pluku v Písku. Mezi lety 1920 a 1921 byl i s jednotkou nasazen u Lovinobani, po návratu sloužil jako velitel roty opět v Písku a v Prachaticích. Byl postupně povyšován a v roce 1930 převelen do Místku jako velitel kulometné roty. V roce 1935 byl převelen do Chebu, kde sloužil jako zástupce velitele praporu a nakrátko jako jeho zatímní velitel ve Falknově. Dosáhl hodnosti majora. 1. prosince 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu ve Falknově a současně vojensko-technickým referentem u hlavního okresního politického úřadu tamtéž. Díky dobré znalosti němčiny měl pro tento post v tomto kraji dobré předpoklady. V roce 1937 si počeštil příjmení na Helvín. V září 1938 probíhali v rozsáhlém obvodu majora Helvína těžké boje se sudetskými povstalci, při kterých přišlo třináct jeho podřízených o život, další byli raněni. Po obsazení pohraničí Německem přesídlil do Rakovníka.
Druhá světová válka editovat
Po rozpuštění armády pracoval František Helvín na rakovnickém okresním úřadu. Zapojil se do Obrany národa, jeho úkolem bylo v případě povstání zajistit Rakovník. Mj. spolupracoval s mjr. Josefem Šulcem. Zatčen Gestapem byl 21. března 1940, vězněn byl do roku 1942 v Kladně, poté v Golnově u Štětína. 27. ledna 1943 byl odsouzen za velezradu k trestu smrti. Popraven byl 8. září téhož roku během tzv. krvavých nocí v berlínské věznici Plötzensee. Ve stejný den byl odsouzen a popraven i Josef Šulc. Dekretem prezidenta republiky byl 25. října 1946 povýšen in memoriam do hodnosti podplukovníka.
Rodina editovat
František Helwin se 7. června 1921 oženil s Terezií Hrdličkovou, v roce 1923 se mu narodila dcera Zdenka a v roce 1929 dcera Helena. Dívky přišly během druhé světové války o oba rodiče, protože jejich matka zemřela v květnu 1943 po operaci slepého střeva.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- Radan Lášek – Velitelé praporů SOS (Radan Lášek – Codyprint, Praha 2009, ISBN 978-80-903892-0-5)