František Hanus

český herec
Tento článek je o českém herci a divadelním režisérovi. Další významy jsou uvedeny na stránce František Hanus (rozcestník).

František Hanus (12. května 1916 Valašské Meziříčí2. září 1991 Praha) byl český herec a divadelní režisér, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech, otec herce Petra Hanuse.

František Hanus
Narození 12. května 1916
Rakousko-Uhersko Valašské Meziříčí
Úmrtí 2. září 1991 (ve věku 75 let)
Československo Praha
Místo pohřbení Hřbitov Šárka
Vzdělání Pražská konzervatoř
Děti Petr Hanus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na Šáreckém hřbitově v Praze

ŽivotEditovat

Pocházel z Valašska a v souladu s místní tradicí toužil být lidovým řezbářem. V mládi si přivydělával jako dělník na pile, uvažoval o studiu lékařství či přírodních věd. Díky svým umělecky založeným rodičům od dětství rád tančil a zpíval, což nakonec způsobilo, že se po maturitě na gymnáziu dal na uměleckou dráhu. Po absolutoriu studia herectví na pražské konzervatoři v roce 1941 vystřídal postupně řadu menších scén, včetně Divadla Anny Sedláčkové a oblastních divadel až nakonec v roce 1952 natrvalo zakotvil ve Vinohradském divadle v Praze, kde setrval až do své smrti.[1]

V mladším věku hrál často role energických budovatelsky naladěných mladíků plných mladistvého elánu a optimismu, později se přehrál do rolí usedlejších otců rodin, úředníků apod. Jeho první filmový debut se dostavil hned po absolutoriu školy v roce 1941 ve snímku Pražský flamendr. Těsně po válce exceloval v poeticky laděném českém filmu Řeka čaruje režiséra Václava Kršky. Obě tyto role mu zajistily velkou popularitu a obecnou známost, která mu vydržela po celý jeho život.

Jednalo se o poměrně oblíbeného a ve 40. letech často obsazovaného filmového herce, který navíc často a rád účinkoval i v Československém rozhlase, uměl dobře zpívat a hrát na kytaru a nebál se propagoval valašský lidový folklór. V 50. letech a 60. letech hrál spíše drobnější epizodní role, větší televizní role se dostavily až ve zralém věku s příchodem televizního vysílání.

V roce 1972 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Divadelní role, výběrEditovat

Filmografie (výběr)Editovat

FilmEditovat

  • Ten svetr si nesvlíkej (1980), Ruda
  • Za trnkovým keřem (1980), vedoucí polesí
  • Na pytlácké stezce (1979), polesný
  • Pan Vok odchází (1979), Bejkovec
  • Kronika žhavého léta (1973), Trnec
  • Smrt černého krále (1971), továrník Berger starší
  • Dáma na kolejích (1960), ředitel
  • Byl jednou jeden král (1954), pláteník
  • Pyšná princezna (1952), uhlíř
  • Poslední mohykán (1947), Ing. Bečvář

TelevizeEditovat

  • Dobrodružství kriminalistiky (1991), smírčí soudce Averil
  • Malý pitaval z velkého města (1982), ředitel školy profesor Havránek
  • Arabela (1980)
  • Ve znamení Merkura (1978)
  • Třicet případů majora Zemana (1974), vrchní strážmistr Vydra
  • Hříšní lidé města pražského (1968), nadporučík v Liberci

DabingEditovat

  • Tři mušketýři (1973), de Treville
  • Senzační prázdniny (1967), námořník v bistru
  • Old Shatterhand (1964), šerif Brandon


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat