Otevřít hlavní menu

František Fáček

český poslanec Českého zemského sněmu, notář, novinář, starosta, právník a soudce

František Fáček (29. ledna 1826[2] Počátky[3][4][5]20. ledna 1889 Praha[6][2]) byl český politik Národní (staročeské) strany, publicista a právník.

František Fáček
František Fáček (1889)
František Fáček (1889)

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1889

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873[1] – 1879
Stranická příslušnost
Členství Národní strana

Narození 29. ledna 1826
Počátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. ledna 1889 (ve věku 62 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Vladimír Fáček syn
Alma mater Karlo-Ferdin. univ.
Profese spisovatel, soudce a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, pak absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Působil jako soudce, například v Tachově a Přísečnici, od roku 1867 přestoupil do služeb obce Pražské, kde se stal magistrátním tajemníkem. Pro obec vypracoval právní analýzu v jejím sporu s belgickou plynárenskou společností, která později vyšla jako samostatný spis.[7][6]

Později přesídlil do Jindřichova Hradce. Zde pracoval jako notář[7], byl předsedou tamního politického spolku a rovněž se stal starostou okresního zastupitelstva v Jindřichově Hradci.[6] V Praze přispíval do časopisu Právník.[7]

Byl aktivní i v politice. V 60. letech 19. století[7] byl zvolen do Českého zemského sněmu za obvod Chotěboř a Habry. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[8] Na sněmu v roce 1884 vystoupil proti požadavku českých Němců na rozdělení Čech[7], navrhl změnu obecního řádu Pražského a roku 1887 navrhl nový obecní řád v Čechách (takzvaný lex Fáček[6]). V zemském sněmu zasedal až do své smrti.[7]

V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance v Říšské radě za kurii venkovských obcí, obvod Čáslav, Kutná Hora, Chotěboř atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[9]

Zemřel v lednu 1889. Byl raněn mrtvicí v hostinci u arcivévody Štěpána v Praze, kde byl ubytován. Již několik dní předtím se musel omluvit ze schůze zemského sněmu pro nevolnost. Ulehl a lůžko už neopustil. V posledních dnech se o něj staral syn, který v Praze studoval práva.[6]

Jeho synem byl politik Vladimír Fáček.[10]

DíloEditovat

  • Die Streitfrage über Benutzung der Prager Gassengründe durch die Karolinenthaler Gasanstalt

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Fakticky nevykonával mandát, v rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřebíral.
  2. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 62. (česky) 
  3. Digitalizovaná matrika narozených, Počátky, 1823–1847 uvádí místo narození Počátky, datum narození 29. a křtu 30. ledna 1826.
  4. Světozor, 8. 2. 1889, s. 132.
  5. Marie Lišková v Slovníku představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913 chybně uvádí místo narození „Počátky okres Havlíčkův Brod“.
  6. a b c d e František Fáček. Národní politika. Leden 1889, roč. 7, čís. 21, s. 2. Dostupné online. 
  7. a b c d e f Franz Fáček. Politik. Leden 1889, roč. 28, čís. 21, s. 1-2. Dostupné online. 
  8. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Zájmy Českomoravské vysočiny, 22. 4. 1937, s.5.

Externí odkazyEditovat