František Bohumír Štěpnička

český básník

František Bohumír Štěpnička (13. října[p 1] 1785, Opatov[1]26. srpna 1832, Baden) byl český básník, spisovatel a právník.

František Bohumír Štěpnička
Narození13. října 1785
Opatov
Úmrtí26. srpna 1832 (ve věku 46 let)
Povoláníentomolog a básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

František Štěpnička se narodil v roce 1785 v Opatově nedaleko Třebíče, jeho rodiči byli čeledín (famulus) Jiří Štěpnička a jeho manželka Justina[1][2]. Absolvoval obecnou školu v Opatově a následně pokračoval ve studiu v Nové Říši, V roce 1805 nastoupil ve Vídni studium filosofie a následně odešel do Olomouce, kde ve studiu pokračoval. Druhou část studia filosofie strávil opět ve Vídni, posléze se věnoval studiu teologie a práv. Posléze nastoupil jako hospodářský správce v panství Heidersdorf, v roce 1815 nastoupil po složení apelační zkoušky na magistrát ve Vídni, od roku 1816[3] pak pracoval jako právník u dvorské komory v Praze, v roce 1825 pak odešel do Brna, kde pracoval také jako právník. V roce 1831 se stal dvorním radou.[4]

ÚmrtíEditovat

Dne 4. srpna 1832 se s manželkou Johannou (tehdy čtyřicetiletou) ubytoval v lázních Baden.[5] Dne 26. srpna zemřel, jako příčina smrti byl udán vyčerpávající průjem (erschöpfender Durchfall). Jeho manželka zemřela o den dříve.[6] (V letech 1831–1832 proběhla v rakouských zemích včetně Vídně pandemie cholery.[7] Manželé Štěpničkovi patřili zřejmě mezi její oběti.)

DíloEditovat

Věnoval se již během studia psaní básní, ale více se k básnické tvorbě dostal až po návratu do Prahy. Tam si ke jménu dle návrhu Josefa Liboslava Zieglera ke jménu přidal přízvisko Bohumír. Vydával své básně a balady primárně v časopisu Čechoslav. Věnoval se básním a textům z historie českého národa.[3] Patřil k národním buditelům, v Praze se spřátelil s Josefem Dobrovským, Antonínem Jaroslavem Puchmajerem, Josefem Jungmannem, Milotou Zdiradem Polákem a Josefem Liboslavem Zieglerem.[2]

Současníci hodnotili Štěpničkovo dílo nadneseně, mladší generace (František Ladislav Čelakovský, Václav Hanka) již považovala jeho poezii za vývojově přežitou, prázdnou, jazykově neobratnou až nejapnou. Čelakovský ji též parodoval.[8]

Knižně vyšlo:

  • Hlas ljry české / od Frantisska Bohumjra Sstěpničky (Praha, nákladem vlastním, 1818; Praha, Arcibiskupská knihtiskárna, 1823)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Datum křtu

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených Opatov, 1771-1853, snímek 55 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  2. a b JINDRÁČEK, Václav. Známý neznámý František Bohumír Štěpnička. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. Krajská knihovna Vysočiny, 2000-01-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. ISSN 1213-8231. 
  3. a b SLAVÍK, Bedřich. František Bohumír Štěpnička. Lidové noviny. 1942-08-26, roč. 50, čís. 433, s. 4. 
  4. Štěpnička, František Bohumír, 1785-1832 [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. 
  5. Cur- und Fremden-Liste des Curortes Baden bei Wien. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-05-02]. Roč. 1832. Dostupné online. 
  6. Matrika zemřelých, Baden 1820-1833, snímek 214 [online]. Matricula onlina [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  7. Es galt die Rettung der Monarchie. Wiener Zeitung [online]. 2020-04-20 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (německy) 
  8. OTRUBA, Mojmír. František Bohumír Štěpnička. In: Lubomír Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 763–765.

LiteraturaEditovat

  • ŠILHAVÝ, František. František Bohumír Štěpnička. S. 119–125. Časopis Matice Moravské [online]. [cit. 2021-05-02]. Čís. 2/1894, s. 119–125. Dostupné online. 
  • OTRUBA, Mojmír. František Bohumír Štěpnička. In: Lubomír Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 763–765.

Externí odkazyEditovat