Otevřít hlavní menu

František Bíroš

československý výsadkář

František Bíroš (15. listopad 1913, Likavce u Ružomberka - 2. listopad 1944[1], poblíž osady Bahníky) byl československý voják a velitel výsadku Manganese.

František Bíroš
Narození 15. listopadu 1913
Likavce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. listopadu 1944 (ve věku 30 let)
poblíž osady Bahníky
Flag of Slovakia (1939–1945).svg Slovenský štát
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

MládíEditovat

Narodil se 15. listopadu 1913 v Likavci v chudé rodině. Otec Ján byl lesním dělníkem, matka Johana, rozená Šťastná byla zemědělskou dělnicí. Měl více sourozenců, ale dospělosti se dožili jen dva bratři. Otec zemřel v roce 1923 na následky zranění. V Likavci absolvoval obecnou školu a v Ružomberoku 2 roky měšťanské. Poté se vyučil číšníkem a pracoval v nádražním bufetu v Ružomberoku. 1. října 1935 nastoupil základní vojenskou službu u telegrafního praporu v Turčianskom Svätém Martině. Po roce služby byl povýšen na svobodníka a 20. září 1937 propuštěn do zálohy. Pracoval v Ružomberoku jako drážní dělník až do 16. června 1938, kdy byl povolán na mimořádné vojenské cvičení spojené s činnou službou v období mobilizace. Po propuštění do zálohy pracoval jako textilní dělník v Ružomberoku.

V exiluEditovat

Dne 24. května 1939 přešel do Polska, kde byl v Krakově prezentován do československého vojska. Polsko opustil v červnu téhož roku a po připlutí do Francie byl zařazen do Cizinecké legie. Po vypuknutí II. světové války byl prezentován u československého zahraničního vojska a zařazen k telegrafnímu praporu. Bojů o Francii se nezúčastnil.

Po příchodu do Anglie byl znovu zařazen k telegrafistů. 28. října 1940 byl povýšen na desátníka. Dokončil měšťanskou školu a 2. července 1942 byl povýšen na četaře. Po vytipování k výcviku pro plnění zvláštních úkolů absolvoval od 9. ledna do 10. února praxi na čs. vojenské radiostanici (včetně pobytu v nemocnici po prodělané fraktuře nohy). Od 12. února 1943 do 10. dubna 1944 absolvoval zdokonalovací výcvik na čs. vojenské radiostanici, konspirační cvičení a parakurz. Dále potom prodělal individuální spojovací cvičení, kurz výcviku práce s Eurikou a S-Phonem a opakovací parakurz. Dne 2. května 1944 se v hodnosti četaře přesunul na vyčkávací stanici v Itálii.

NasazeníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Manganese.

Po půlnoci 10. června 1944 byl s ostatními příslušny skupiny vysazen u Veľkých Uherců. Podařilo se mu nalézt spojení na odboj a stal se členem štábu připravujícího SNP. Pracoval pod velením kpt. Krátkého jako telegrafista. Po potlačení povstání ustoupil s ostatními 28. října 1944 na Donovaly. Dne 2. listopadu byl poblíž obce Bahníky zastřelen příslušníky německých jednotek, kterými byl předcházející den při zátahu zajat.

Po válceEditovat

V září 1945 bylo exhumováno jeho tělo a 26. září pohřbeno s vojenskými poctami v rodné obci. 1. prosince 1945 byl in memoriam povýšen až na poručíka pěchoty a 18. července 1948 byl povýšen na nadporučíka pěchoty v záloze.

V roce 1991 mu byla v rodné obci odhalena pamětní deska.

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat