Otevřít hlavní menu

Mons. Dr. František Řehoř Tomáš Pilgrim Kryštof hrabě Giannini, markýz z Carpineta (9. března 1693 Modena24. ledna 1758 Olomouc) byl olomoucký a vratislavský kanovník, farář (později probošt) u sv. Mořice v Olomouci a významný představitel učeného katolického osvícenství na Moravě.

Mons. František Řehoř Giannini
Narození 9. března 1693
Modena
Úmrtí 24. ledna 1758
(ve věku 64 let)
Olomouc
Povolání Církevní heraldikaŘímskokatolický duchovní (Probošt)
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

 
Rodový erb probošta Gianniniho

Už v roce 1706 byl papežskou provizí jmenován olomouckým kanovníkem. Studijní triennium absolvoval na univerzitě ve Vídni (1708–1711), kde získal doktoráty bohosloví a církevního práva. Olomoucká kapitula jej 20. února 1722 zvolila za faráře v kostele sv. Mořice. 17. června 1731 dosáhl povýšení této fary na proboštství a stal se prvním infulovaným proboštem (možnost nosit berlu a mitru při bohoslužbě)[1]. V roce 1746 byl papežskou provizí jmenován scholastikem olomoucké kapituly, ale byla porušena práva biskupa, který proto jmenování neuznal, ale po dvou letech sporů v Římě jej scholastikem jmenoval (1748).

Giannini proslul svými nadprůměrnými jazykovými znalostmi, vybudoval knihovnu o 6600 svazcích a byl aktivním členem první učené společnosti v rakouských zemích, olomoucké Societatis incognitorum. Sledoval hlavní duchovní proudy své doby, ať už uvnitř katolické církve (jansenismus a probabilismus) nebo obecně filozofická témata, ovlivněná nástupem osvícenství. Dopisoval si i s přední postavou italského katolického osvícenství, Ludovicem A. Muratorim.

Stavební činnostEditovat

Po velkém požáru Olomouce v roce 1709, který výrazně poškodil i farní kostel sv. Mořice, dal výrazný podnět k jeho obnově. Právě díky němu má kostel nové varhany z dílny vratislavského varhanáře Michaela Englera, dokončenými 21. září 1745. Dal také znovu vybudovat požárem zničenou kapli sv. Cyrila a Metoděje na mořickém hřbitově,[2] kde se též nechal pohřbít.

Jako kanovník dal v roce 1752 olomouckým stavitelem Antonínem Morwitzerem přestavět zchátralou tvrz ve Velkém Týnci na zámek a v r. 1755 nechal postavit v zahradě nad silnicí do Grygova prostý letohrádek, který se na rozdíl od zámku zachoval v původní podobě.[3]

ReferenceEditovat

  1. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 stran s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 91. 
  2. Zlámal Bohumil, Dějiny kostela svatého Mořice v Olomouci, Olomouc 1939 a Zlámal Bohumil, Kostelík sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci. Doplněné zlomky ze svatomořického archivu, ACM 28 (1937), 134-139, 169-171, 212-215, 245-248, 275-278, 313-318, 348-351, 376-382. Též zvl. otisk, Olomouc 1937, 32 s.
  3. Spurný František (red.), Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. Severní Morava, Praha 1983, s. 268-269.

LiteraturaEditovat

  • Králík Oldřich, Moravské počátky osvícenského humanismu. K dvoustému výročí olomoucké Societatis incognitorum, Vlastivědný věstník moravský 0323-2581 Roč. 2, 1947, č. 1/2, s. 15-27.
  • Skopalík Jan, O týneckých stavebních památkách, Týnecké listy Č. 1 (01.01.2005), Roč. 15, s. 7
  • Zlámal Bohumil, František Řehoř hrabě Giannini: člen olomoucké Societatis Incognitorum (1693-1758) : příspěvek k jeho osobnosti, ACM 34, 1947, s. 166-172. (Též jako separát, Olomouc 1947, 15 s.)
  • Zuber, Rudolf, František Řehoř Giannini a jeho styky s L. A. Muratorim. In: Výroční zpráva Okresního archivu v Olomouci za rok 1984. Olomouc 1985, s. 39-62.
  • Zuber, Rudolf, Osudy moravské církve v 18. století 1695-1777. IV. Díl Dějin olomoucké arcidiecéze, Praha 1987, s. 73-75.

Externí odkazyEditovat

Farář a 1. probošt u sv. Mořice v Olomouci
Předchůdce:
Václav František Košínský z Košína
1722 - 1758
František Řehoř Giannini
Nástupce:
Antonín Josef von Quentell
Prelát - scholastik olomoucké kapituly
Předchůdce:
Kašpar Florentius Glandorf
1748 - 1758
František Řehoř Giannini
Nástupce:
Heřman Hannibal Blümegen