Florianus
Marcus Annius Florianus (kolem 210[1] – září 276 Tarsos) byl římský císař vládnoucí od července do září roku 276, podle jednoho pramene dva měsíce a dvacet dní.[2] Byl nevlastním bratrem svého předchůdce Tacita, jehož zavraždili spiklenci při návratu z válečné výpravy proti Gótům.
| Florianus | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. srpna 232 Terni |
| Úmrtí | 9. září 276 (ve věku 44 let) Tarsus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a kariéra
editovatFlorianův původ je stejně jako v případě císaře Tacita neznámý, někdy se nicméně spekuluje, že oba pocházeli z podunajských provincií. Podle Historie Augusty měli společnou matku a odlišné otce,[3] což dokládají i jejich rodová jména (Claudius u Tacita, Annius u Floriana). Za bratrovy vlády působil Florianus ve funkci prefekta pretoriánů, velitele císařovy osobní gardy. Tvrzení Historie Augusty, že měl mnoho dětí,[4] je moderními badateli pokládáno za fikci.
Proklamace za císaře
editovatV okamžiku bratrovy smrti se Florianus zdržoval na jiném místě než císař, neboť v opačném případě by spiklenci zavraždili i jeho. Dnes se většinou soudí, že pobýval někde v blízkosti Bosporu, a tam ho také vojáci prohlásili asi v červenci 276 za císaře.[5] Z epigrafických a numismatických dokladů vyplývá, že tento krok uznaly provincie v Evropě a v severní Africe, což potvrzuje i část antické historiografie, např. kronikář Zosimos.[6] Legie v Sýrii zhruba v téže době provolaly císařem úspěšného vojevůdce Proba.
Občanská válka a smrt
editovatPo své proklamaci pokračoval Florianus zhruba tři týdny ve válečných operacích proti Gótům a teprve pak se dozvěděl o Probově uzurpaci. Za těchto okolností nemělo smysl útočníky dále tísnit, ačkoli se ocitli v obklíčení,[7] a císař zamířil do Malé Asie, aby se postavil Probovi. Mezitím ho patrně uznal senát v Římě,[8] takže se zdálo, že jeho moc je zajištěna.
Probus měl k dispozici mnohem méně vojáků než Florianus, nakonec mu však pomohla náhoda. Horké letní podnebí podlomilo bojeschopnost Florianových jednotek, pocházejících především z Evropy, a za pobytu v kilikijském Tarsu byl císař svržen a dán do domácího vězení.[9] Při pokusu znovu získat moc byl pak asi v září 276 zavražděn – soudí se, že Probus nebyl v této věci zcela bez viny.
Historia Augusta dává Floriana do kontrastu s jeho bratrem Tacitem i nástupcem Probem, ale její líčení Florianových záporných vlastností se dnes většinou považuje za nedůvěryhodné – jiné prameny ho nepotvrzují.[10]
Poznámky a reference
editovat- ↑ Malalas XII, 302.
- ↑ Eutropius 9, 16.
- ↑ Historia Augusta, vita Tac. 17, 4.
- ↑ Historia Augusta, vita Tac. 16, 4.
- ↑ Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit, Stuttgart 2003, s. 123.
- ↑ Zosimos I, 64, 1.
- ↑ Zosimos I, 64, 1.
- ↑ V tomto smyslu se chápe Zonarova poznámka (XII, 29), že Floriana učinil císařem senát. Viz Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus, s. 123.
- ↑ Zosimos I, 64, 2.
- ↑ K negativním vlastnostem viz např. Historia Augusta, vita Tac. 14, 4.
Literatura
editovat- BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9.
- ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8.
- GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X.
- KREUCHER, Gerald. Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2003. 298 s. Dostupné online. ISBN 3-515-08382-0. (německy)
- ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha: Odeon, 1983. 303 s.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Florianus na Wikimedia Commons - (anglicky) Florianova biografie
| Předchůdce: Tacitus |
|
Římský císař 276 |
|
Nástupce: Probus |
