Flintové sklo

Flintové sklo je olovnaté sklo s vysokým indexem lomu, který se navíc výrazně liší pro různé vlnové délky světla (vysoká disperze). Používá se hlavně k optickým účelům a v kombinaci například s korunovým sklem umožňuje kompenzovat barevnou vadu optických systémů.

Vysoká (flint) a nízká disperze světla
Achromatická dubleta: korunová spojka a flintová rozptylka

SloženíEditovat

Flintové sklo obsahuje:

Podle obsahu olova se rozlišuje lehký, střední a těžký flint.

VlastnostiEditovat

Typické flintové sklo má hustotu asi 3,5 až 4,8 g/cm3, index lomu 1,5 až 2 a Abbeovo číslo menší než 50. Kombinace spojky z korunového a slabší rozptylky z flintového skla lze výrazně snížit barevnou vadu tmeleného objektivu (achromát). Pro vysoký index lomu se užívá také v bižuterii a na výrobu ozdobných předmětů, při použití v brýlích je na překážku vysoká hmotnost.

NázevEditovat

Označení flintové sklo pochází z anglického „flint“, pazourek. Anglický sklář George Ravenscroft v roce 1674 objevil pazourek – velmi čistý křemen – jako vhodný materiál pro výrobu skla. Na flintové sklo pak navázala olovnatá skla a křišťály.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Sklo. Sv. 23, str. 274

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat