Fletcher Norton

britský politik

Fletcher Norton, 1. baron Grantley (Fletcher Norton, 1st Baron Grantley of Markenfield) (23. června 17161. ledna 1789) byl britský právník a politik. Pocházel z nižší šlechty, dlouhodobě zastával vysoké posty v justici, byl nejvyšším státním zástupcem a korunním právním zástupcem. V letech 1770-1780 byl předsedou Dolní sněmovny, poté s titulem barona přešel do Sněmovny lordů. Na jeho počest byl pojmenován Nortonův záliv objevený v té době Jamesem Cookem.

Fletcher Norton
Fletcher Norton.jpg
Narození 23. června 1716
Úmrtí 1. ledna 1789 (ve věku 72 let)
Alma mater St John’s College
Ocenění člen Královské společnosti
Děti William Norton, 2nd Baron Grantley
Fletcher Norton
Chapple Norton
Edward Norton
Grace Norton
General Hon. Chapple Norton
Rodiče Thomas Norton a Elizabeth Serjeantson
Příbuzní Elizabeth Harvey[1] (vnučka)
Funkce poslanec parlamentu Velké Británie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Právnická a politická kariéraEditovat

 
Zámek Grantley Hall, (Yorkshire)

Pocházel z parlamentní a statkářské rodiny z Hampshire, byl synem poslance a důstojníka Thomase Nortona (1684-1748). Studoval v Cambridge a od roku 1737 působil jako právník. Od roku 1754 byl královským justičním radou (King's Counsel), v letech 1758-1763 právním zástupcem lancasterského vévodství, mezitím byl v roce 1762 povýšen do šlechtického stavu. Později zastával nejvyšší posty v justiční sféře, byl nejvyšším státním zástupcem (solicitor general 1761-1763) a právním zástupcem koruny (attorney general 1763-1765). V roce 1769 byl jmenován členem Tajné rady a od té doby zastával také post viceprezidenta úřadu pro obchod, v letech 1769-1789 vykonával prestižní historickou funkci královského sudího v jižních hrabstvích[pozn. 1].

V letech 1756-1782 byl též členem Dolní sněmovny a v letech 1770-1780 jejím předsedou, do funkce byl zvolen po úmrtí předchozího předsedy Johna Custa. Proslul jako vynikajicí právník a bravurní řečník, ale ve svých vysokých úřadech se k okolí choval netaktně, až arogantně, takže nebyl oblíben ani u veřejnosti, ani u dvora. Kvůli svým kontroverzním politickým názorům ztratil později podporu svých spolustraníků, kteří jej v roce 1780 odmítli znovu nominovat do čela Dolní sněmovny, v čele parlamentu jej nahradil Charles Wolfran Cornwall. V roce 1782 byl povýšen na barona a přešel do Sněmovny lordů.

Majetek a rodinaEditovat

Po otci zdědil zámek Grantley Hall v hrabství Yorkshire, v tomto hrabství pak v roce 1761 koupil starobylé sídlo Markenfield Hall. Od názvů těchto dvou zámků byl později odvozen jeho peerský titul. Sňatkem s Grace Chapple získal zámek Wonersh Park (Surrey), který pak jeho potomkům patřil do roku 1884. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, všichni čtyři synové se uplatnili ve státních službách.

Potomstvo:

  • William Norton, 2. baron Grantley (1742-1822), člen Dolní sněmovny, vyslanec ve Švýcarsku
  • Fletcher Norton (1744-1820), právník, člen Dolní sněmovny
  • Chapple Norton (1746-1818), generál, člen Dolní sněmovny
  • Edward Norton (1750-1786), právník, člen Dolní sněmovny
  • Grace Norton (1752-1813), manžel John Wallop, 3. hrabě z Portsmouthu

Současným představitelem rodu je Richard William Norton, 8. baron Grantley (*1956), bankéř a bývalý politik Konzervativní strany.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Funkce královského sudího (Justice in Eyre) byla prestižním postem justiční sféry a byla obsazována převážně příslušníky vysoké šlechty. Tuto tradici narušil právě Norton, který byl od 16. století prvním vykonavatelem této funkce, který nebyl peerem (do Sněmovny lordů vstoupil s titulem barona až r. 1782). Zajímavé je, že Nortonův nástupce na postu lídra Dolní sněmovny Charles Cornwall byl naopak královským sudím v severních provinciích. Norton a Cornewall zemřeli shodou okolností v témže roce dva dny po sobě (viz též Cornewall).

ReferenceEditovat

  1. Hans Naef: Henrietta Harvey and Elizabeth Norton: Two English Artists. únor 1971.

Externí odkazyEditovat