Filip Zaleski
Filip Zaleski, plným jménem Filip Krzysztof Artur Zaleski, též Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka (28. června 1836 Truskavec – 24. září 1911 Lvov), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik polského původu z Haliče, v letech 1888–1893 ministr pro haličské záležitosti.
| Filip Zaleski | |
|---|---|
 | |
| ministr pro haličské záležitosti | |
| Ve funkci: 11. října 1888 – 11. listopadu 1893 | |
| Předchůdce | Florian Ziemiałkowski |
| Nástupce | Apolinary Jaworski |
| poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1881 – 1907 | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1889 – 1896 | |
| člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1897 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub |
| Narození | 28. června 1836 Truskavec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. září 1911 Lvov  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Lyčakivský hřbitov (49°50′0″ s. š., 24°3′13″ v. d.) |
| Rodiče | Wacław Zaleski |
| Příbuzní | Dawid Abrahamowicz (švagr)[1] Kornel Krzeczunowicz (švagr)[1] Eduard Podlewski (švagr)[1] Aleksander Zaleski (vnuk) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád železné koruny |
| Commons | Filip Zaleski |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Byl nositelem šlechtického erbu Dołęga. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. Od roku 1857 nastoupil do státních služeb, nejprve jako úředník na místodržitelství v Dolních Rakousích. Po čtyřech letech se vrátil do Haliče. Zde zastával v letech 1867–1869 funkci starosty města Čortkiv a pak od roku 1869 do roku 1871 ve městě Berežany. V letech 1883–1887 zastával funkci místodržícího Haliče. Ve funkci místodržitele řešil otázku snížení železničních tarifů pro Halič i ochranu lesního bohatství této země. Kromě toho se musel zabýval i národnostními požadavky haličských Ukrajinců.[2][3]
V období 1881–1907 (podle jiných údajů jen do roku 1905) byl poslancem Haličského zemského sněmu. Působil i jako poslanec vídeňské Říšské rady (celostátního parlamentu).[2][3] Nastoupil do ní 30. ledna 1889 místo Stanisława Starzyńského. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Haliči. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1891 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1896.[4] Od února 1894 zastával funkci místopředsedy, po dvou měsících dosáhl dokonce postu předsedy Polského klubu. Na funkci rezignoval v roce 1896, oficiálně ze zdravotních důvodů (zhoršující se sluch). K rezignaci přispěla i kritika od členů Polského klubu z Krakova, kteří ho považovali za příliš měkkého a málo energického předáka jejich poslanecké frakce. Byl členem mnohých hospodářských a kulturních organizací v Haliči. Roku 1897 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny[2][3]
11. října 1888 se stal ministrem pro haličské záležitosti Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Na ministerském postu setrval do 11. listopadu 1893.[5] Podle jiného zdroje funkci ve vládě držel jen do února 1893, přičemž rezignoval již 12. listopadu 1892. Jako ministr se zasloužil od odpis haličského dluhu.[3]
Po odchodu vlády se nadále angažoval na parlamentní úrovni, i jako předseda několika výborů sněmovny.[3]
Jeho synem byl Wacław Zaleski, jenž se rovněž politicky angažoval.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Zaleski na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b c Dostupné online. [cit. 2020-04-10]
- ↑ a b c Ziemiałkowski Florian [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d e Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka [online]. wladcy.myslenice.net.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.
