Otevřít hlavní menu

Filip Skrbenský z Hříště, německy Philipp Skrbensky von Hříště (5. března 1830 Opava[1]21. března 1908 Vídeň[2][3])[3][2], byl rakouský šlechtic z rodu Skrbenských z Hříště a politik německé národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu; otec pražského a olomouckého arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště.

Filip Skrbenský z Hříště
Filip Skrbenský z Hříště
Filip Skrbenský z Hříště

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1877

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1876

Narození 5. března 1830
Opava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. března 1908 (ve věku 78 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Wiener Zentralfriedhof
Děti Lev Skrbenský z Hříště
Alma mater ústavověrný velkostatek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pocházel z rodu Skrbenských z Hříště. Jeho manželkou byla (od 19. března 1860[3]) baronka Leonie Czeike z Badenfeldu. Měli pět dětí. Syn Lev Skrbenský z Hříště se stal arcibiskupem pražským, později arcibiskupem olomouckým.[2]

V 70. letech se Filip zapojil do politiky. V druhých zemských volbách roku 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii velkostatkářskou, I. sbor. Rezignoval roku 1876.[4] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii velkostatkářskou na Moravě. Rezignace na mandát byla oznámena dopisem 19. března 1877.[5] Uváděl se tehdy jako c. k. komoří a statkář, bytem Dřevohostice.[6] Zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, která byla provídeňsky a centralisticky orientována.[7]

Zemřel v březnu 1908 a pochován byl na ústředním hřbitově ve Vídni.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Opava
  2. a b c Páni Skrbenští z Hříště na Šenově - dlouhodobí majitelé obce Václavovice [online]. obrazyzkroniky.cz [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d Otec kardinála Skrbenského zemřel. Národní politika. Březen 1908, roč. 26, čís. 81, s. 5. Dostupné online. 
  4. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=400
  7. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662