Fibichův altán

stavba v Karlových Varech

Fibichův altán, též někdy uváděn jako Fibichova chata, stojí u jednoho z hlavních rozcestí lesních cest uprostřed lázeňských lesů jihozápadně od města Karlovy Vary. Patří mezi největší karlovarské lesní altány.[1]

Fibichův altán
Altán v květnu 2019
Altán v květnu 2019
Účel stavby

turistický přístřešek

Základní informace
Přestavba1996
Materiállitina / dřevo
Poloha
Adresakarlovarské lázeňské lesy, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceSovova stezka
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Fibich a Karlovy Vary editovat

Hudební skladatel Zdeněk Fibich (1850–1900) byl v Karlových Varech pouze jednou ve dnech 22. až 25. srpna 1895. Přijel tehdy za Anežkou Schulzovou, která zde toho času pobývala jako doprovod svého otce na léčení. Tato mladá, inteligentní, sečtělá a kulturní bytost uchvátila Fibichovu osobnost a vznítila v něm vášnivý a hluboký citový vztah.[2][3]

Fibich své pocity z tohoto pobytu i hold zdejším lázním i jejich okolí vyjádřil v části klavírního cyklu Nálady, dojmy a upomínky, konkrétně ve 2. řadě op. 44 „Novela“ (názvy některých částí např. Jízda v kočáře, První shledání, Odpoledne, Zpáteční cesta a večeře, První ráno, U zřídla, Procházka, Večer před domem, Myslivna, Anežka na návštěvě, Rozloučení).[3]

Historie altánu editovat

Není známo, ve kterém roce byl altán vystavěn. K dispozici je zmínka o rekonstrukci v roce 1957, kdy stavba dostala i nové nátěry. Další doložená oprava proběhla v roce 1984; tehdy byla původní prkenná podlaha nahrazena betonovou. V roce 1996 došlo k rozsáhlé opravě, při které truhláři ve výplních vyřezali nová velká okna, a tím altán výrazně prosvětlili. Byla také obnovena dřevěná laťová lavice, která je postavena po vnitřním obvodu stavby.[1]

Popis altánu editovat

 
Fibichův altán, v pozadí hájovna, květen 2019

Altán stojí u důležité křižovatky lesních cest uprostřed lázeňských lesů v nadmořské výšce 520 metrů. Kolem prochází asfaltová Sovova stezka vedoucí od areálu sv. Linharta do lázeňské části města k ulici Zámecký vrch. Od Sokolského vrchu přichází na rozcestí Rohanova cesta, od Doubí pak cesta Doubská a od Tuhnic oklikou Jezdecká; též sem vedou stezky Lesmistrova a Nerudova.[1][4][5]

Objekt je jedním z největších karlovarských lesních altánů. Na délku měří 12,1 m, široký je 4,4 m a vysoký rovněž 4,4 m. Nosná konstrukce je litinová, výplně dřevěné. Ze zadní strany je altán zcela uzavřen, v každé z bočních stran jsou dvě okna. Čelní strana je zčásti otevřena, zbývající dvě postranní plochy jsou doplněny dvěma okny.[1][4]

Pamětní deska na jedné ze stěn připomíná, že významnou opravu v roce 1996 sponzorovalo tehdejší sanatorium Sanssouci (ředitel Jiří Šimonek).[1]

V blízkosti altánu se nachází historický objekt staré hájovny z roku 1900.[1][5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f Fibichův altán [online]. Karlovy Vary: Lázeňské lesy Karlovy Vary, oficiální stránky příspěvkové organizace [cit. 2019-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-24. 
  2. ŽANDA, Václav František. Karlovy Vary, průvodce městem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 108 s. Kapitola Významné návštěvy v Karlových Varech v minulosti, s. 38. 
  3. a b ŽIŽKA, Vít. Nálady, dojmy a upomínky, klavírní cyklus Zdeňka Fibicha. České Budějovice, 2007 [cit. 2020-03-23]. 83 s. diplomová práce. Jihičeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce František Hudeček. s. 40–41. Dostupné online.
  4. a b Fibichův altán v Karlových Varech [online]. Turistika.cz, 2014-04-11 [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. 
  5. a b REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola Sovova stezka, s. 17. 

Literatura editovat

  • REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. S. 17. 
  • ŽANDA, Václav František. Karlovy Vary, průvodce městem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 108 s. S. 38. 

Externí odkazy editovat