Ferdinand z Bubna a Litic

český maršálek

Ferdinand hrabě z Bubna a Litic (26. listopadu 1768 Zámrsk[1], Čechy5. června 1825 Milán) byl rakouský polní podmaršálek, nejvíce známý svým působením za napoleonských válek. Pocházel z českého šlechtického rodu Bubnů z Litic.

Ferdinand z Bubna a Litic
Ferdinand z Bubna a Litic
Ferdinand z Bubna a Litic
Narození26. listopadu 1768
Zámrsk
České královstvíČeské království České království
Úmrtí5. června 1825 (ve věku 56 let)
Milán
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníHřbitov San Gregorio
Povolánívoják a důstojník
OceněníVojenský řád Marie Terezie
Řád sv. Alexandra Něvského
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Narodil se v roce 1768 v Zámrsku a do rakouské armády vstoupil v roce 1784 jako kadet 57. dělostřeleckého pluku. Po přechodu k dělostřeleckému pluku č. 34 bojoval v letech 1788-1789 ve válce proti Turecku. Několikrát se vyznamenal v různých akcích a při obléhání Bělehradu byl povýšen do hodnosti praporčíka.

Plukovník 34. regimentu, hrabě Antonín Esterházy a generál hrabě František Josef Kinský, rozpoznali jeho talent a pomohli jeho kariéře. Dne 16. května 1789 byl povýšen do hodnosti podporučíka, následně pak do hodnosti nadporučíka u Kinského 7. jezdeckého regimentu. V roce 1792 bojoval proti Francii pod vedením knížete Jana I. z Lichtenštejna. V roce 1794 byl povýšen do hodnosti kapitána a následující rok se vyznamenal při obléhání Mannheimu (19. říjen – 22. listopad 1795). V roce 1796 se Bubna znovu vyznamenal při ústupu vojska arcivévody Karla od Rýna k Dunaji v bitvě u hornofalckého  Neumarktu 22. srpna 1799. V roce 1814 se v čele armády zasloužil o osvobození města Ženevy od Napoleonovy okupace, za což byl vyznamenán diplomem městské rady.

V roce 1813 se zúčastnil v čele 2. lehké divize bitvy národů u Lipska, za což byl vyznamenán Vojenským řádem Marie Terezie. Na zámku v Zámrsku, kde je v současnosti Státní oblastní archiv, i v Ženevě, kde se po něm zásluhou českých krajanů jmenuje pasáž, ho připomínají pamětní desky.

ReferenceEditovat

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1730-1784 v Zámrsku, sign.2309, ukn.10941, str.175. Dostupné online

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat