Ferdinand Josef z Lobkowicz

(1797-1868) český šlechtic
(přesměrováno z Ferdinand Lobkowitz)

Ferdinand Josef Jan Nepomuk kníže z Lobkowicz, také z Lobkovic (německy Ferdinand Joseph Johann Nepomuk 8. Fürst von Lobkowitz, 12. dubna[1] nebo 13. dubna[2] 1797 Hollabrunn18. prosince 1868 Vídeň[1][2]) byl český šlechtic, 8. kníže z Lobkovic, 2. vévoda roudnický a zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici.

Ferdinand Josef z Lobkowicz
Ferdinand Josef z Lobkowicz, na rytině od Josefa Kriehubera z roku 1839
Ferdinand Josef z Lobkowicz, na rytině od Josefa Kriehubera z roku 1839
8. kníže z Lobkovic, 8. vladař domu lobkowiczkého a 2. vévoda roudnický
Ve funkci:
16. prosinec 1816 – 18. prosinec 1868
PředchůdceJosef František Maxmilián z Lobkowicz
NástupceMořic Alois z Lobkowicz
Dědičný člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 18. prosinec 1868
PanovníkFrantišek Josef I.
Předchůdce1861 Panská sněmovna zřízena Únorovou ústavou
Člen Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1860 – 1863
PanovníkFrantišek Josef I.
Dědičný nejvyšší pokladník Českého království
Ve funkci:
1833 – 18. prosinec 1868
PanovníkFrantišek I. Ferdinand I., František Josef I.
Tajný rada
Skutečný císařský komorník

Narození13. dubna 1797, 12. dubna 1797 nebo 1797
Hollabrunn
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí18. prosince 1868
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1826) Marie z Liechtensteinu (1808–1871)
RodičeJosef František Maxmilián z Lobkovic (1772–1816) a Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816)
DětiMaximilián, Mořic Alois, Leopoldina Luisa, Marie
PříbuzníJan Karel Filip z Lobkowicz a Ludvík Jan Karel z Lobkovic (sourozenci)
Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz, Leopoldina z Lokovic, Vilemína Marie Anna z Lobkowicz a Gabriela Žofie z Lobkowicz (vnoučata)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1836 rakouský Řád zlatého rouna (č. 919)
1854 velkokříž uherského Řádu sv. Štěpána
CommonsFerdinand Joseph, 8th Prince of Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Pocházel z knížecí roudnické linie starého českého rodu Lobkoviců, narodil se jako nejstarší ze šesti synů knížete Josefa Františka Maxmiliána (1772–1816) a Marie Karolíny, rozené princezny ze Schwarzenbergu (1775–1816). Ferdinand studoval práva na univerzitě ve Vídni a krátce sloužil v armádě, z níž odešel do výslužby v roce 1826 s hodností nadporučíka. Mezitím po otci zdědil knížecí titul, majetek v Čechách a Rakousku a po dosažení zletilosti převzal osobně správu statků (1822).[3] Z čestných hodností dosáhl již v mládí titulu c. k. komořího, později byl jmenován c. k. tajným radou a v roce 1836 obdržel Řád zlatého rouna.[4] V letech 1832–1833 byl prezidentem Společnosti přátel hudby ve Vídni. Politicky se angažoval v letech 1860–1863, kdy byl členem Českého zemského sněmu a od roku 1861 byl dědičným členem vídeňské Panské sněmovny.

Majetek

editovat
 
Zámek Roudnice nad Labem

Vlastnil majorátní fideikomis Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina. Dále v Česku držel Vysoký Chlumec, Jistebnice, Lobkovice, Nelahozeves, Encovany, Brozany, Libčeves, Střekov, Skrýšov, Dolní Beřkovice, Jetřichovice a Želeč. V době, kdy přebíral majetek do správy, měly tyto velkostatky hodnotu před pět miliónů zlatých.[5] Ve Štýrsku vlastnil Pfannberg, Weyher, Stattenberg. Ze zděděného majetku předal panství Želeč a Dolní Beřkovice mladším bratrům, kteří založili nové rodové linie.[1] Kvůli nákladnému společenskému životu a stavebním aktivitám svého otce převzal Ferdinand rodové dědictví značně zadlužené, což vedlo k prodeji několika panství. V roce 1829 prodal panství a zámek Lobkovice, podle kterého se rod psal, pražskému advokátovi Janu Měchurovi (1774–1852).[6] Téhož roku byly prodány i další majetky, Jetřichovice získal právník a rektor Karlovy univerzity Jan Nepomuk Kaňka.[7] Jihočeské panství Jistebnice koupil v roce 1829 bohatý pražský rod Nádherných. Ferdinand Lobkowicz se na svých statcích věnoval mimo jiné věnoval podnikání, zaváděl průmysl a zaměřil se hlavně na výrobu cukru. V roce 1835 založil cukrovar v Bílině[6] s kapacitou zpracování 40 000 metrických centů řepy. Tento cukrovar patřil k největším nejen v Čechách, ale v celé monarchii. Díky zlepšeným finančním poměrům koupil v roce 1838 panství Liběšice, které bylo ale po jeho smrti v roce 1871 prodáno průmyslnické rodině Schrollů. Naopak později se v roce 1897 vrátilo do rodového majetku nejstarší sídlo v Lobkovicích. Hlavním rodovým sídlem byl zámek Roudnice nad Labem, cemtrální správa velkostatků ale sídlila na zámku v Bílině. V Praze rodině patřil Lobkovický palác na Pražském hradě. Ve Vídni byl sídlem Lobkovický palác v ulici Lobkowitzplatz. Tento palác byl od poloviny 19. století pronajímán a po Ferdinandově smrti zde dlouhodobě sídlilo francouzské velvyslanectví.

Od roku 1837 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Roku 1851 dal rozhlásit, že vlastenecko-hospodářská společnost má v Roudnici uložen dar 14 měřic kukuřice pro propagaci setí.[8]

Oženil se ve Vídni 9. září 1826 s princeznou Marií z Lichtenštejna (3. prosinec 1808 – 24. květen 1871), dámou Řádu hvězdového kříže a dcerou vojevůdce napoleonských válek prince Mořice z Lichtenštejna. Z jejich manželství se narodily čtyři děti.

  • 1. Maxmilián (5. 8. 1827 – 6. 7. 1849 Bony, zámek u Györu)
  • 2. Mořic Alois (2. 6. 1831 Inzendorf bei Wien – 4. 2. 1903 Roudnice nad Labem), později 9. kníže z Lobkovic
  • 3. Leopoldina Luisa (22. 3. 1835 Vídeň – 10. 5. 1892 Sacco u Rovereta), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1863 Friedrich Anton Maria hrabě Bossi-Federigotti (1834–1902), c. k. komoří, poručík, rytíř Maltézského řádu
  • 4. Marie Leopoldina Aloisie (18. 7. 1841 Jezeří – 7. 10. 1870 Řím), manž. 1860 Gebhard Leberecht kníže Blücher z Wahlstattu (1836–1916), plukovník pruské armády, dědičný člen pruské panské sněmovny, rytíř Maltézského řádu, majitel velkostatků Raduň a Studénka

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Ferdinand August z Lobkowicz
 
 
Filip Hyacint z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Klaudie Františka Nasavsko-Hadamarská
 
 
Ferdinand Filip z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Michael Ferdinand z Althannu
 
 
Anna Marie z Althannu
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Lažanská z Bukové
 
 
Josef František Maxmilián z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
Viktor Amadeus I. Savojský
 
 
Ludvík Viktor Savojský
 
 
 
 
 
 
Marie Viktorie Savojská
 
 
Marie Gabriela Savojsko-Carignanská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Leopold Hesensko-Rotenburský
 
 
Kristýna Hesensko-Rotenburská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Marie Anna z Löwenstein-Wertheimu
 
Ferdinand Josef z Lobkowicz
 
 
 
 
 
Adam František ze Schwarzenbergu
 
 
Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Amálie z Lobkowicz
 
 
Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
 
 
 
 
 
 
Josef Jan Adam z Lichtenštejna
 
 
Marie Terezie z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu
 
 
Marie Karolína ze Schwarzenbergu
 
 
 
 
 
 
Antonín Karel z Oettingen-Wallersteinu
 
 
Filip Karel Dominik z Oettingen-Wallersteinu
 
 
 
 
 
 
Marie Anežka Magdalena Fuggerová
 
 
Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu
 
 
 
 
 
 
Kraft Antonín Vilém z Oettingenu
 
 
Šarlota Juliana z Oettingenu
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora ze Schönborn-Buchheimu
 

Reference

editovat
  1. a b c KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 146. 
  2. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-16 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 410
  4. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274
  5. Přehled majetku roudnické větve Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 357–366 dostupné online
  6. a b JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 65–66. 
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 118
  8. VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 90. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:069060cd-c8fa-4403-9279-8903dded6ec4

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat