Favorit

oblíbenec panovníka, chráněnec, osoba zahrnovaná přízní
(přesměrováno z Favoritismus)
Tento článek je o předpokládaném vítězi nebo oblíbenci. Další významy jsou uvedeny na stránce Favorit (rozcestník).

Favorit (italsky favorito, francouzsky favori, z latinského favor, přízeň) je označení pro oblíbence, miláčka, chráněnce, osobu zahrnovanou přízní.[1] V historickém kontextu je slovo favorit označení pro oblíbence a důvěrného společníka panovníka či jiné významné osobnosti, která favoritovi prokazuje mimořádnou přízeň.

Vévoda z Buckinghamu, favorit krále Jakuba I. (Rubens)

Charakteristika editovat

Favorité tvořící družinu okolo panovníka pak na sebe mohli strhnout značnou moc, docházelo k tomu, že vlastně vládli místo panovníka a takový stav se nazývá favoritismus. V Evropě 16. a 17. století byl také častý jev, kdy moc získal jeden člověk (např. ve Španělsku Filipa III., ovšem dělo se to i v Anglii, Francii a Švédsku[2]). Podobnou roli mohli hrát ženy favoritky, ať už jako milenky panovníků na evropských dvorech nebo oblíbenkyně z širšího kruhu muslimských harémů, kde v hierarchii manželek nejvýše stála chasseki a po ní ještě zpravidla tři oblíbenější favoritky.[3]

Další výrazy pro favority editovat

Ve staré češtině se lidé, kterými se král obklopoval, nazývali milovníci či milostníci (obdobně tak i v latině dilecti či graciarii regis). V 19. století, protože tyto výrazy až příliš asociovaly intimní vztah, zavedl do češtiny František Palacký pro tyto případy slovo milec.[4]

Vzhledem k důležitosti instituce favoritství ve Španělsku, výraz valido, který se tam užíval pro favorit, se dostal i do dalších jazyků a používá se jako výraz pro oblíbence obecně, např. ve sportovní terminologii pro nejoblíbenějšího nebo nejnadanějšího sportovce nebo v politice pro nejoblíbenějšího či očekávaného nejúspěšnějšího kandidáta voleb atd.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kolektiv autorů. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Diderot, 1999. 8 svazků. ISBN 80-902555-2-3. S. 429. 
  2. J.H. Elliott and LWB Brockliss, eds, The World of the Favourite, 1999, Yale UP, ISBN 0-300-07644-4, str. 5
  3. Favorit a Favoritismus in Ottův slovník naučný, sv. 9, s. 51.
  4. ČORNEJ, Petr. 30. 7. 1419 : První pražská defenestrace. Praha: Havran, 2010. ISBN 978-80-87341-00-1. S. 40. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat