Otevřít hlavní menu

Fairchild Model 24, také známý jako Fairchild Model 24 Argus/UC-61 Forwarder nebo Fairchild Model 24 Argus byl americký cvičný, sportovní a turistický hornoplošník z 30. let 20. století. Ve třicátých a čtyřicátých letech patřilo mezi velmi oblíbené, pričemž se vyznačovalo ekonomickým provozem a lehkou ovládatelností. Letadlo využívalo mnoho hollywoodských hvězd včtně Roberta Taylora, Tyrona Powera, Mary Pickfordové a Jamese Stewarta.

F 24
Fairchild F 24 Argus III z roku 1944
Fairchild F 24 Argus III z roku 1944
Určení víceúčelový letoun
Výrobce Fairchild
První let 1932
Výroba 1932-1948[1]
Vyrobeno kusů 2 232
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně se jednalo o letoun určený pro civilní účely, ovšem v průběhu 30. let se začaly vyrábět různé obměny, a to i pro účely vojenské jako spojovací a lehký transportní. Američané tyto vojenské letouny nazývali UC-61 Forwarder a Britové, kteří tento stroj získali za války v rámci Zákona o půjčce a pronájmu, ho označili jako Argus. Po druhé světové války létaly tyto stroje i v Československu, kde byly označeny jako K-74.


Vznik a vývojEditovat

Model 24 poprvé vzlétl v roce 1932 a ještě v tomtéž roce se začal sériově vyrábět. Výroba probéhala do roku 1948 a společnost Fairchild vyrobila více než 1500 strojů tohoto typu a dalších 280 bylo vyrobeno společností Temco (Texas Engineering & Manufacturing Company), která po druhé světové válce odkoupila od Fairchild výrobní práva. Celkově tak sjelo z výrobní linky více než 1800 letadel Fairchild 24.[2]

KonstrukceEditovat

 
Australský Fairchild 24 Argus

Fairchild 24 je hornoplošník s rozpětím křídel 11 m. Drak letadla se skládá ze svařených ocelových trubek a dřevěných lišt, které jsou pokryty látkou.

Tento model představoval ve srovnání s předchozími typy radikální krok, kterým se firma Fairchild snažila získat co největší podíl v sektoru soukromých pilotů. Interiér byl navržen slavným americkým průmyslovým a automobilovým designérem Raymondem Loewym. Mezi nejzajímavější prvky patřily okenní kliky se stahovacími okny podobně, jak to bylo běžné u aut. Pohodlná sedadla a mnoho dalších funkcí v automobilovém stylu udělaly z modelu 24 jedno z nejkrásnějších a nejpohodlnějších letadel své doby. Dalším významným prvkem byl robustní podvozek, který umožnil pilotovi modelu 24 přistát i v terénu mimo přistávací dráhy.[3]

Letadla Fairchild 24 byla vyráběna s dvěma různými typy pístových spalovacích motorů, přičemž každý z nich dává témto strojům charakteristický vzhled. Verze F-24W má hvězdicové motory Warner "Super Scarab". Tyto stroje mají díky kruhovému tvaru motoru krátké nosy. Zbývající letadla ve verzi F-24R mají šestiválcové řadové motory Ranger a jsou proto charakteristické svými dlouhými nosy.

Operační nasazeníEditovat

Během druhé světové války byla verze UC-61 Forwarder používaná americkými ozbrojenými silami k pobřežním hlídkování a jejím úkolem bylo udržet japonské nebo německé ponorky co nejdále od amerického pobřeží. Letadlo mohlo nést dvě pumy o hmotnosti 45 kg a bylo úspěšné v několika konfrontacích s německými ponorkami.

UživateléEditovat

Specifikace (UC-61)Editovat

Technické údajeEditovat

  • Osádka: 1
  • Kapacita: 3 cestující
  • Délka: 7,27 m
  • Rozpětí: 11,08 m
  • Výška: 2,34 m
  • Nosná plocha: 17,9 m²
  • Hmotnost (prázdný): 822 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 1 307 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × šestiválcový řadový motor Ranger L-440-5 o výkonu 150 kW

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 200 km/h
  • Dolet: 748 km
  • Dostup: 3 900 m

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Sport Flying Magazine. Challenge Publications, Canoga Park, CA. February 1968. The Fairchild's Tractable 24, Roscoe Deering.
  2. Fairchild 24 Forwarder
  3. Fairchild 24 Series

Externí odkazyEditovat