SK Hořovice
SK Hořovice je fotbalový klub z Hořovic hrající divizi A. Největším úspěchem v historii je vítězství v divizi A v sezóně 2015/16 a postup do třetí nejvyšší soutěže – ČFL.[1] Mezi úspěšné odchovance klubu patří Vítězslav Mojžíš, Luděk Vyskočil[2], Matěj Hybš[3], Patrik Brandner[4], Michal Hlavatý[5], Jiří Mareš[6], bratři Matěj[7] a Jakub Štochl[8].
SK Hořovice | |||
---|---|---|---|
Název | SK Hořovice, z.s. | ||
Země | Česko | ||
Město | Hořovice | ||
Založen | 1919 | ||
Asociace | FAČR | ||
| |||
Soutěž | Divize A | ||
2023/24 | 6. místo | ||
Stadion | Městský stadion Hořovice, Hořovice | ||
Kapacita | 250 k sezení, 5000 k stání | ||
Vedení | |||
Předseda | Karel Pelikán | ||
Trenér | Ivan Pihávek | ||
Oficiální webová stránka | |||
Divize A 2023/2024 | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Umístění v jednotlivých sezonách
editovat- Legenda: červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže
Umístění v pohárech
editovatHistorie
editovatZačátek kopané se v Hořovicích datuje od roku 1910. V té době působilo ve městě několik klubů – Bivoj, Čechie, Český lev nebo Viktorie. V roce 1914 vzniká další klub – Sportovní kroužek. Činnost sportu byla ale utlumena První světovou válkou. V roce 1919 se všechny kluby spojily pod společným názvem Sportovní klub (SK) Hořovice. O rok později byl klub zařazen do podbrdské župy, kterou hned v druhém roce vyhrál. Župní mistrovství klub hrál až do roku 1934, kdy postoupil do Divize českého venkova. Po roce však klub sestoupil zpět do župy, odkud se hned po roce vrací zpět do divize. V roce 1948 se klub dostává do Zemské soutěže (dnešní 2. ligy). V tomto období se daří také týmu dorostenců, kteří se stali mistry Čech a v celostátní soutěži o titul mistra Československa skončili na 3. místě za Slovanem Bratislava a Sokolem Lanžhot. V roce 1950, klub sestoupil do krajského přeboru, ze kterého se po 4 letech vrátil zpět do divize. Z divize ovšem v roce 1958 opět sestoupil a vrátil se do ní až v roce 1982 a sestoupil z ní v roce 1989. Znovu se klub v divizi objevuje v letech 2003-2006. Naposledy se klub do divize dostal v roce 2008 poté co došlo ke sloučení s FC Bzová. V roce 2016 klub v divizi vítězí a poprvé v historii klub postoupil do České fotbalové ligy, ve které ovšem skončil v první sezóně poslední a sestoupil zpět do divize.
Historické názvy
editovat- 1919 – SK Hořovice (Sportovní klub Hořovice)
- 1948 – ZSJ Alba Hořovice (Závodní sportovní jednotka Alba Hořovice)
- 1950 – ZSJ Sokol Alba Hořovice (Závodní sportovní jednotka Sokol Alba Hořovice)
- 1952 – DSO Škoda Hořovice (Dobrovolná sportovní organizace Škoda Hořovice)
- 1953 – TJ Spartak Hořovice (Tělovýchovná jednota Spartak Hořovice)
- 1992 – SK Hořovice (Sportovní klub Hořovice)
- 2008 – FK Hořovicko (Fotbalový klub Hořovicko) – sloučení s FC Bzová
- 2020 – SK Hořovice (Sportovní klub Hořovice)
Seznam trenérů
editovat- Milan Nikodým (2008–09)
- Jaromír Mysliveček (2009–2011)
- Jan Berger (2011)
- Pavel Trávník (2011)
- Jan Berger (2011–2014)
- Petr Vrabec (2014–2016)
- Pavel Aubrecht (2017)
- Pavel Novotný (2017–2019)
- Petr Himl (2019–2021)
- Ivan Pihávek (2021–)
Reference
editovat- ↑ Hořovicko vyhrálo ve Vokovicích a slaví postup do ČFL!. fotbalunas.cz [online]. 2016-06-11 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ článek z Berounského deníku, Vedení SK Hořovice a FC Bzová dokázala najít společnou řeč, po sloučení vznikne FK Hořovicko, z 9. srpna 2007
- ↑ článek z ruik.cz, Matěj Hybš: Pokud se chcete dostat do Sparty, musíte tomu obětovat vše, ze 7. dubna 2019
- ↑ článek z Berounského deníku, Patrik Brandner: Chtěli bychom navázat na loňskou sezonu, ze 13. srpna 2020
- ↑ článek z fkpardubice.cz, Michal Hlavatý: Formu musíme nejen udržet, ale i vylepšit!, z 23. srpna 2019[nedostupný zdroj]
- ↑ článek z fkpribram.cz, Jiří Mareš: Chci se prosadit do ligového týmu, z 2. dubna 2010
- ↑ článek jcted.cz, Matěj Štochl: V Mirovicích je skvělá parta, říká kanonýr Matěj Štochl, z 16. dubna 2021
- ↑ článek z isport.blesk.cz, Obránce Štochl míří z Příbrami do Jablonce, z 3. června 2011