Estonské vévodství (1219–1346)
Estonské vévodství (dánsky Hertugdømmet Estland, latinsky Ducatus Estoniae), také označované jako Dánské Estonsko, bylo přímé panství (latinsky dominium directum) dánského krále v letech 1219 až 1346. Stát vznikl se svolením papeže v období severních křížových výprav po vítězné bitvě u Lyndanisse, v níž Dánové vedení králem Valdemarem II. spolu se spojenci porazili pohanské Estonce a dobyté území prohlásili za své (vévodství proto bývá někdy řazeno k tzv. křižáckým státům). Později Estonské vévodství vstoupilo do Livonské konfederace, dál však zůstávalo pod kontrolou Dánska. Roku 1343 jej ochromilo povstání Estonců proti dánské nadvládě, trvající až do roku 1345 a které Dánové zdárně potlačili za nezbytné pomoci Řádu německých rytířů, kterému poté Dánové roku 1346 vévodství prodali. Němečtí rytíři poté vévodství připojili ke svému řádovému státu (Ordensstaat).
Estonské vévodství Hertugdømmet Estland (da) Ducatus Estoniae (la)
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|