Estonské novopohanství
Estonské novopohanství nebo Estonská rodná víra (estonsky: maausk, v překladu domorodá víra, doslova zemská víra[1]) je název pro seskupení různých tradičních novopohanských náboženství estonského lidu.
Zahrnuje taaraismus (estonsky: taarausk doslovně přeloženo Taarova víra)[2], monistické náboženství soustředěné na boha Tharapita, založené roku 1928 intelektuály jako národní náboženství a maausk[2] jako mnohem širší definici „Národní víry“, která zahrnuje víru v různé bohy a bohoslužby, uctívání přírody a uctívání země. Obě hnutí jsou spravovány organizací Maavalla Koda. Průzkum Ahto Kaasika z roku 2002 ukázal, že 11 % Estonců tvrdí, že „ze všech náboženství mají nejblíže k Taaraismu a Maausku“.
Typy estonského novopohanství editovat
Taaraismus editovat
Taaraismus byl založen roku 1928 intelektuály s cílem znovu oživit tradiční estonskou kulturu a identitu. Představovali křesťanství jako univerzální a cizí náboženství, které přinesli Němci, takže je lepší se obrátit na domorodé náboženství s mnoha božstvy.
Taaraisté drží monistický světový názor, ve kterém jsou všichni bohové součástí jediné panteistické reality, kterým je božstvo Tharapita nebo Taara (božstvo spojené s indoevropskými božstvy, jako je germánský Thór nebo galský Taranis).
Taaraismus se dělí na různé hiis (skupiny věřících) a na posvátné háje hiislar. První hiis byla založena v roce 1933, byla to Tallinnská Hiis. Do roku 1940 měl taaraismus několik tisíc členů, ale později bylo hnutí zakázáno Sovětským svazem a mnoho členů bylo zabito. Dnes je nejpřednější centrum Taaraistů ve městě Tartu[3].
Maausk editovat
Maausk („domorodá víra“) je aktivistické hnutí, které se vyznačuje uctíváním přírody a bohů. Má i vlastní hiis, která nesouvisí s taaraismem. Zdůrazňuje údajně předkřesťanské a mimoevropské kořeny a tradice estonské kultury. Hnutí Maausk se objevilo v 80. letech 20. století. Je to převážně polyteisticko-panteistická víra, která identifikuje bohy s přírodou samotnou. V jeho cyklickém kalendáři jsou nejdůležitějšími svátky: jõulud (festival zimního slunovratu), jõulukuu (Nový rok) 25. prosince, letní slunovrat (jaanipäev), munadepühad, leedopäev a kasupäev.
Svatyněmi jsou chrámy hiis nebo jakékoliv jiné přirozené místo. Svatyně je místo, kde mohou být staré stromy, ledovcové balvany, vodní útvary nebo unikátní rostliny. V chrámu je k dispozici houpačka, krb, sauna a kůlna na dřevo. Lidé chodí do těchto svatyní při významných svátcích nebo jiných důležitých příležitostech, vytvářejí harmonii s přírodou, zažívají mír a shromažďují sílu. Před příchodem do svatyně musí být tělo a mysl vyčištěny. Etika zdůrazňuje mõnu nebo mõnus (radost) nebo přesněji „harmonický život“ nebo „rovnováhu“.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Estonian neopaganism na anglické Wikipedii.
- ↑ About Maavalla Koda. www.maavald.ee [online]. [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BARRY, Ellen. Some Estonians return to pre-Christian animist traditions. The New York Times. 2008-11-09. Dostupné online [cit. 2017-09-10]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Baltic diaspora and the rise of Neo-Paganism. www.baltictimes.com [online]. [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Estonské novopohanství na Wikimedia Commons
