Ernst Johann Herring

rakouský podnikatel, politik a poslanec

Ernst Johann von Herring-Frankensdorf, též Arnošt Herring (17. října 1816 Tennenlohe[1]31. října 1871 Brno[1][2][3]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Ernst Johann Herring
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1871
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1869 – 1871

Narození17. října 1816
Tennenlohe
Bavorské královstvíBavorské království Bavorské království
Úmrtí31. října 1871 (ve věku 55 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
ChoťJohanna Amalia Herring (roz. Gechter)
Profesepodnikatel, politik
OceněníCísařský rakouský řád Leopoldův
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Herringův palác
Hrobka rodiny Herringů, Ústřední hřbitov v Brně (přesunuta sem ze starého městského hřbitova roku 1892)

Biografie editovat

Narodil se v Tennenlohe u Norimberku. Po otcově smrti přišel do Brna na pozvání svého brněnského strýce Jana rytíře Herringa (1758–1836)[4], který ho adoptoval. Podnikl několik studijních cest po Evropě. V roce 1836 se stal dědicem strýcova majetku (asi 300 000 zlatých konvenční měny, rozestavěný dům v Brně, panství Habrovany včetně zámku).

Založil vlastní obchodní dům, který obchodoval zejména s indigem a šampaňským vínem. Podílel se taky na zakládání brněnské plynárny.[1]

Podílel se na činnosti brněnské filiálky Rakouské národní banky a brněnského obchodního spolku. Organizoval rakouskou účast na světových výstavách v Paříži, Mnichově a Londýně.

V roce 1851 inicioval založení moravské tkalcovské školy - pro její vydržování zřídil fond a roku 1866 přispěl k vystavění nové budovy, zasáhl do rozvoje moravského úvěrového peněžnictví (stál u zrodu Brněnské diskontní pokladny a v roce 1862 u vzniku Moravské eskontní banky).

Finančními prostředky se také podílel na zkrášlení města Brna, vybudování sirotčince, ústavu slepců atd. Podle údajů z roku 1864 působil jako velkoobchodník. Měl rytířský titul.[5] Ten mu byl udělen v prosinci 1849 a zároveň získal Císařský rakouský řád Leopoldův. Od října 1867 byl svobodný pán (baron) s predikátem "von Frankensdorf" erbem a heslem Laborando libertatem (Prací ke svobodě). 16 let byl prezidentem brněnské obchodní a živnostenské komory. Získal a provozoval uhelné doly v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi (Důl Herring), podílel se na zakládání železárenského podniku v Božím Požehnání u Rosic (Zastávka u Brna) a brněnsko-rosické dráhy, jejímž ředitelem byl.[1][2]

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách 1861 se stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brno. Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867 i zemských volbách v březnu 1867. Rezignoval 1. dubna 1867, později ale zasedl za kurii velkostatkářkou, II. sbor. Za ni byl opětovně zvolen i v zemských volbách 1870.[6] Byl předsedou sněmovního finančního výboru.[1]

Od ledna 1869 zasedal i jako doživotní člen Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[1][2]

Bydlel v Brně na Náměstí Svobody č. 8 v Herringově paláci.

Zemřel v říjnu 1871 ve věku 55 let.[2] Příčinou úmrtí byla mrtvice.[1] Tělo bylo pak uloženo v rodinné hrobce na starém brněnském městském hřbitově. Novogotickou stavbu navrhl architekt Josef Fuss, stavbu realizoval Franz Praster z Vídně. Ten byl roku 1883 zrušen a celá hrobka byla roku 1892 přesunuta na Ústřední hřbitov v Brně.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g Baron Herring. Neue Freie Presse. Listopad 1871, čís. 2582, s. 6. Dostupné online. 
  2. a b c d Sterbefälle. Wiener Zeitung. Listopad 1871, čís. 266, s. 6. Dostupné online. 
  3. Matrika 17843, sn. 85 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  4. MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 10, 11. 
  5. Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864. [s.l.]: Universitní kněkupectví J. G. CALVE, 1864. 30 s. Dostupné online. S. 20. 
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 

Externí odkazy editovat