Ernst Grünfeld

Ernst Franz Grünfeld (původně Ernest Franz Grünfeld; * 21. listopadu 1893, Josefstadt, Vídeň3. dubna 1962, Ottakring, tamtéž) byl rakouský šachový velmistr. Do turnajové praxe uvedl jedno důležité zahájení, Grünfeldovu indickou obranu, která se po něm jmenuje.

Ernst Grünfeld
Ernst Gruenfeld.jpg
Narození21. listopadu 1893
Vídeň
Úmrtí3. dubna 1962 (ve věku 68 let)
Vídeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Ernst Grünfeld se narodil dne 21. listopadu v roce 1893 v osmém vídeňském okrese Josefstadtu jako sedmé dítě římskokatolických rodičů, kteří oba dva do Vídně emigrovali. Otec Julius se do Vídně přestěhoval z Rakouského Slezska a matka Aloisia ze Sudet. Když mu bylo pět let, byl součástí nehody a bylo nuceno amputovat jeho levou nohu. Byl také krátkozraký, ale měl výbornou paměť.[1]

Jeho otec a dva bratři zemřeli v důsledku první světové války. Jelikož rodina vlastnila svůj rodinný podnik, kde prodávali bronzové zboží, museli jej kvůli úmrtí zmíněných příslušníků zavřít.[1]

Grünfeld byl ženatý a měl jednu dceru.

Šachová kariéraEditovat

Jeho šachová kariéra se začala rodit při zápase o titul mistra světa v roce 1910, kdy se Emanuel Lasker utkal s Karlem Schlecterem. Grünfeld byl tímto zápasem tak ohromen, že již o rok později uměl hrát šachy. Poprvé na své vynikající šachové schopnosti upozornil ve vídeňských šachových klubech, tehdy mu bylo kolem devatenácti let. Během první světové války však neměl žádné příležitosti k zapojení se do mezinárodních šachových turnajů a začal se tak více věnovat korespondenčnímu šachu.

Úspěchů na turnajích dosáhl zejména mezi lety 1920 a 1936. Když se poprvé v roce 1921 zúčastnil mezinárodního turnaje, byl velkou senzací turnaje v Budapešti, jelikož skončil druhý za Alexandrem Aljechinem. V roce 1923 vyhrál ve Frankufurtu nad Mohanem před Ehrhardtem Postem a Heinrichem Wagnerem. 23. německé mistrovství DSB.[2] V tomto roce také vyhrál turnaj v Margate, a to před Aljechinem, Bogoljubovem a Rétim. V roce 1924 skončil před Spielmannem a Rubinsteinem v Meranu na prvním místě. V roce 1933 vyhrál turnaj v Ostravě.

V letech 1927, 1931, 1933 a 1935 se s rakouským národním týmem zúčastnil šachových olympiád.[3] Během nacistické éry se Grünfeld připojil k NSDAP. Byl opakovaně nacisty znepřátelen kvůli svému židovsky znějícímu jménu, ale na druhé straně odkazoval na svůj „árijský původ“. Psal pro časopis Schach-Echo a také účastnil se akcí pořádaných Wehrmachtem.[4]

V prosinci 1924 dosáhl svého nejlepšího hodnocení Elo, které dosahovalo hodnoty 2715. Tímto se tak dostal na 4. místo ve světovém žebříčku.[5] V roce 1950 získal díky svým velkým mezinárodním úspěchům titul velmistra FIDE.[6]

Přínos do teorie zahájeníEditovat

Grünfeld přišel s mnoha poznatky o teorii šachových zahájení. On sám měl téměř encyklopedickou znalost variant zahájení.

Poté, co ve Vídni v roce 1921 prohrál s Friedrichem Sämischem a v Budapešti s Borisem Kostičem, začal se zajímat a hledat nadějnou odpověď černého na dámský gambit. Také se soustředil na indické hry. Přišel na to, že fianchetování černého královského střelce by mohlo být zkombinováno s otevřením centra šachovnice tahem c7 – c5.[7]

Styl hraníEditovat

Grünfeldovou hlavní výhodou byla výborná znalost zahájení. Byl znám tím, že shromažďoval všechny dostupné hry, stanovoval varianty zahájení a používal svůj vlastní systém hodnocení. Pro každý turnaj si vytvořil kapesní reprertoár, který byl znám jako „pouzdro na varianty“.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst Grünfeld (Schachspieler) na německé Wikipedii.

  1. a b EHN, Michael; KASTNER, Hugo. Schicksalsmomente der Schachgeschichte : Dramatische Entscheidungen und historische Wendepunkte. 1. vyd. Hannover: Humboldt Verlag, 2014. 274 s. Dostupné online. ISBN 978-3-86910-260-3, ISBN 3-86910-260-8. OCLC 882502900 S. 129. (německy) 
  2. TeleSchach / Historische Turniere in Deutschland / Frankfurt am Main 1923. www.teleschach.de [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  3. OlimpBase :: Men's Chess Olympiads :: Ernst Grünfeld. www.olimpbase.org [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  4. BRUNS, Edmund. Das Schachspiel als Phänomen der Kulturgeschichte des 19. und 20. Jahrhunderts. Münster: Lit 381 s. Dostupné online. ISBN 3-8258-6546-0, ISBN 978-3-8258-6546-7. OCLC 52557663 S. 214. 
  5. Chessmetrics Player Profile: Ernst Grünfeld. chessmetrics.com [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  6. ICLICKI, Willy. FIDE Golden book 1924–2002. 1. vyd. Slovinsko: Euroadria, 2002. 256 s. S. 74. 
  7. EHN, Michael; KASTNER, Hugo. Schicksalsmomente der Schachgeschichte: Dramatische Entscheidungen und historische Wendepunkte. 1. vyd. Hannover: Humboldt Verlag, 2014. 276 s. ISBN 978-3869102061, ISBN 3869102063. S. 131. (německy) 
  8. EHN, Michael; KASTNER, Hugo. Schicksalsmomente der Schachgeschichte: Dramatische Entscheidungen und historische Wendepunkte. 1. vyd. Hannover: Humboldt Verlag, 2004. 274 s. ISBN 978-3869102061, ISBN 3869102063. S. 130. (německy) 

Externí odkazyEditovat