Otevřít hlavní menu

Ernest Chausson

francouzský hudební skladatel

Ernest Chausson (20. ledna 1855, Paříž10. června 1899, Limay) byl přední francouzský skladatel éry romantismu.

Ernest Chausson
Chausson, Ernest, BNF Gallica.jpg
Základní informace
Narození 20. ledna 1855
Paříž
Úmrtí 10. června 1899 (ve věku 44 let)
Limay
Příčina úmrtí nehoda na kole
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise
Žánry opera a symfonie
Povolání dirigent, hudební skladatel a klavírista
Nástroje klavír
Významná díla Les Caprices de Marianne
Poème
Manžel(ka) Jeanne Chausson (od 1883)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Chausson se narodil v roce 1855 do bohaté rodiny. Jeho otec mu platil soukromého učitele, který jej měřil podle těch nejvyšších měřítek. Nejprve byl předurčen na právnickou dráhu, ale nakonec práva opustil a začal soukromě studovat u skladatele Césara Francka.

V jeho orchestrálních dílech je cítit veliký vliv svého učitele, Francka, ale i jiných velkých skladatelů, např. Richarda Wagnera, jehož opery ovlivnily několik významných skladatelů své doby. Mezi Chaussonova nejvýznamnější díla patří i jeho jediná opera Le Roi Arthus (188695), která zpracovává téma lásky na dvoře krále Artuše. V jeho díle nalézáme jak těžké chromatické harmonie, ohromující orchestraci, tak i velkou individuální krásu. Dodnes nesmrtelné jsou i jeho díla pro orchestr mezi něž patří hlavně Poème de l'amour et de la mer z roku 1882. Nádhernou hudbu najdeme i v jeho symfoii a komorní hudbě.

Chausson byl šťastně ženat, měl pět dětí a znal se s několika významnými osobnostmi své doby, např. s Claudem Debussy, Henrim Duparcem, Gabrielem Faurém nebo s Isaacem Albénizem. Jeho život však neměl dlouhého trvání.

Zemřel v Linay 10. června roku 1899 po tragické nehodě na kole, při níž na místě zemřel. Je pochován v Paříži na hřbitově Père-Lachaise.

DíloEditovat

  • op. 1 Cinq fantaisies pour piano (1879-80)
  • op. 2 Sept mélodies
  • op. 3 Klavírní trio g-moll (1881)
  • op. 4 Les caprices de Marianne, comédie lyrique (libreto Alfred de Musset,1882–1884)
  • op. 5 Viviane,symfonická báseň podle Artušovské legendy (1882, rev. 1887)
  • op. 6 Deux motets pour voix, violon et orgue (1883)
  • op. 7 Hélène, drame lyrique (libreto Leconte de Lisle (1883–1884)
  • op. 8 Quatre mélodies (slova Maurice Bouchor)
  • op. 9 Hymne védique pro čtyři hlasy a orchestr na slova Leconte de Lisle, 1886)
  • op. 10 Solitude dans les bois, symfonická báseň (1886)
  • op. 11 Deux duos pour voix (slova Théodore de Banville a Honoré de Balzac, 1883)
  • op. 12 Trois motets pro čtyři hlasy violoncello, harfu a varhany (1886)
  • op. 13 Quatre Mélodies (slova Paul Verlaine, Jean Lahor, Villiers de L'Isle-Adam a Leconte de Lisle, 1885–1887)
  • op. 14 La caravane (slova Théophile Gautier,1887)
  • op. 15 Chant nuptial,(slova Leconte de Lisle, 1887–1888)
  • op. 16 Trois Motets
  • op. 17 Chansons de Miarka (slova Jean Richepin, 1888)
  • op. 18 La Tempête (hudební scéna dle Shakespearovy Bouře pro zpěv a malý orchestr, 1888)
  • op. 19 Poème de l'amour et de la mer pro zpěv a orchestr na slova Maurice Bouchora (1882–1893)
  • op. 20 Symphonie en si bémol majeur (1889-90)
  • op. 21 Concert pour piano, violon et quatuor à cordes en ré majeur (1889-91)
  • op. 22 La légende de Sainte Cécile, hudební scéna podle básně Maurice Bouchora (1891)
  • op. 23 Le Roi Arthus, drame lyrique en trois actes (1886-95)
  • op. 24 Serres chaudes (slova Maurice Maeterlinck, 1893–1896)
  • op. 25 Poème pro housle a orchestr(1896)
  • op. 26 Quelques Danses pour piano (1896)
  • op. 27 Trois Lieder (slova Camille Mauclair, 1896)
  • op. 28 Chants de Shakespeare
  • op. 29 Ballata (původní název Canzoniere di Dante, slova Dante Alighieri, 1896-7)
  • op. 30 Quatuor avec piano en la majeur (1897)
  • op. 31 Vêpres pour le commun des vierges pro varhany (1897)
  • op. 32 Soir de fête, symfonická báseň (1897-8)
  • op. 33 Pour un arbre de Noël (píseň, 1898)
  • op. 34 Deux poèmes (slova Paul Verlaine, 1898)
  • op. 35 Quatuor à cordes en ut mineur (1897-9)
  • op. 36 Deux Mélodies (1898)
  • op. 37 Chanson perpétuelle pro soprán a orchestr na slova Charlese Crose 1898)
  • op. 38 Paysage pour piano (1895)
  • op. 39 Pièce pour violoncelle ou alto et piano (1897)

LiteraturaEditovat

  • Charles Oulmont: Musique de l'amour. I. Ernest Chausson et „la bande à Franck“, coll. „Temps et visages“ nouvelle série, Desclée de Brouwer et Cie, 1935.
  • Paul-Gilbert Langevin: Musiciens de France, la génération des grands symphonistes, La Revue Musicale, Paris, 1979.
  • Jean Gallois: Ernest Chausson, Paris, Fayard, 1994.
  • Numéro 'Ernest Chausson', Ostinato rigore. Revue internationale d'études musicales 14, Paris, Jean-Michel Place, 2000.
  • Numéro spécial consacré à Ernest Chausson, La Revue Musicale, Editions Richard Masse, 1925.

Externí odkazyEditovat