Erik XI. Švédský

švédský král

Erik XI. Švédský nebo také Erik Šišlavý a Chromý[1] (švédsky: Erik Eriksson läspe och halte; 12162. února 1250) byl králem Švédska v letech 1222–1229 a 1234–1250.[2]

Erik XI. Švédský
Narození1216
Úmrtí2. února 1250 (ve věku 33–34 let)
Místo pohřbeníKlášter Varnhem
Povolánípolitik
ChoťKateřina Sunesdotter
RodičeErik X. Švédský a Rixa Dánská
RodErikovci
PříbuzníIngeborg Eriksdotter, Mariana Eriksdotter Švédská, Žofie Eriksdotter Švédská a Martha Eriksdotter (sourozenci)
Funkcešvédský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odkazování na Erika Erikssona jako na Erika XI. je až pozdější vymoženost z doby Eria XIV. (1560–68). On a jeho bratr Karel IX. (1604–1611) přijali toto číslování na základě fiktivních švédských dějin. Počet švédských vládců jménem Erik před Erikem XIV. není přesně známý.

Původ editovat

Erik byl synem Erika X. a Rixy Dánské, dcery Valdemara I. Dánského. Podle kroniky Erikskrönikan napsané někdy po roce 1320 byl částečně chromý. Narodil se až po otcově smrti a patnáctiletý Jan I. ze rodu Sverkerů byl švédskou šlechtou zvolen králem místo něj. Stalo se tak proti vůli papeže, který preferoval jako krále Erika.

Vláda editovat

 
Erikova pečeť
 
Vyobrazení na náhrobním kameni

Když v roce 1222 zemřel Jan I., pětiletý Erik byl prohlášen králem. Jeho spoluvládcem byl Knut Holmgersson. V roce 1229 byl Erik svržen po bitvě u Olustry. Mladý Erik uprchl do Dánska, kde vládl jeho strýc Valdemar II. Knut Holmgersson byl korunován králem jako Knut II. v roce 1231, ale zemřel už v roce 1234. Po smrti Knuta se Erik vrátil do Švédska a vládl až do roku 1250.

Erikovou manželkou byla od roku 1243 či 1244 Kateřina Sunesdotter, dcera jarla Sune Folkasona a Heleny, dcery švédského krále Sverkera II. Její královský původ měl posílit Erikovy nároky na švédský trůn. Zdroje obvykle tvrdí, že Erik zemřel bez potomků, některé ale uvádějí, že měl dvě dcery, které zemřely v dětství. Pohřbený je v klášteře Varnhem.

V roce 1236 se Erikova sestra Ingeborg vdala za jarla Birger Magnussona. Po smrti Erika v roce 1250 byl králem zvolen jejich nejstarší syn Valdemar a Birger se stal v době jeho nedospělosti regentem.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Jedvard
 
 
Erik IX. Svatý
 
 
 
 
 
 
Cecilia
 
 
Knut I. Švédský
 
 
 
 
 
 
Björn Haraldsen Ironside
 
 
Kristina Dánská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Ingesdotter Švédská
 
 
Erik X. Švédský
 
 
 
 
 
 
Sverker I.
 
 
Johan Sverkersson starší
 
 
 
 
 
 
Ulvhild Håkansdotter
 
 
Cecílie Johansdotter
 
 
 
 
 
 
 
 
NN
 
 
 
 
 
 
 
Erik XI. Švédský
 
 
 
 
 
Erik I. Dánský
 
 
Knut Lavard
 
 
 
 
 
 
Bodil Thrugotsdatter
 
 
Valdemar I. Veliký
 
 
 
 
 
 
Mstislav I. Kyjevský
 
 
Ingeborg Kyjevská
 
 
 
 
 
 
Kristina Ingesdotter Švédská
 
 
Rixa Dánská
 
 
 
 
 
 
Gleb Vseslavič Polocký
 
 
Volodar Glebovič, kníže z Minsku
 
 
 
 
 
 
Anastázie Turovská
 
 
Žofie Novgorodská
 
 
 
 
 
 
Boleslav III. Křivoústý
 
 
Richenza Polská
 
 
 
 
 
 
Salomena z Bergu
 

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eric XI of Sweden na anglické Wikipedii.

  1. Kings and Queens of Sweden — A thousand year succession [online]. Royal Court of Sweden [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Erik "läspe och halte" Eriksson (Historiska personer). historiska-personer.nu [online]. [cit. 03-02-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-11-2007. 

Literatura editovat

  • Lagerqvist, Lars O.; Åberg, Nils Litet lexikon över Sveriges regenter (Boda kyrkby: Vincent förlag. 2004) ISBN 91-87064-43-X
  • Harrison, Dick Jarlens sekel - En berättelse om 1200-talets Sverige ( Stockholm: Ordfront, 2002) ISBN 91-7324-999-8
  • Lindström, Henrik; Lindström, Fredrik Svitjods undergång och Sveriges födelse (Stockholm: Albert Bonniers förlag. 2006) ISBN 91-0-010789-1.

Externí odkazy editovat