Erik Ivar Fredholm

švédský matematik

Erik Ivar Fredholm (7. dubna 1866 Stockholm, Švédsko17. srpna 1927 Mörby, Švédsko) byl švédský matematik. Je známý především jako zakladatel moderní teorie integrálních rovnic. Článek, který v roce 1903 publikoval v časopise Acta Mathematica, je považován za jeden z milníků při vzniku teorie operátorů. Je po něm pojmenován kráter Fredholm na přivrácené straně Měsíce[2][3], jakož i velké množství matematických vět a konceptů.

Erik Ivar Fredholm
Narození7. dubna 1866
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí17. srpna 1927 (ve věku 61 let)
Mörby, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníDjursholmský hřbitov (od 1927; 59°24′29″ s. š., 18°4′36″ v. d.)
Alma materKrálovský technologický institut (1885–1886)
Uppsalská univerzita (1886–1898)
Stockholmská univerzita (1888–1898)
Povolánímatematik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelStockholmská univerzita (1898–1927)
OceněníPonceletova cena (1908)
Björkén Prize (1910)
RodičeLudvig Fredholm[1]
PříbuzníJohn Fredholm (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Ivar Fredholm na slovenské Wikipedii.

  1. Svenskt biografiskt lexikon. Dostupné online.
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Cleomedes, str. 78, č. mapového listu 26, ISBN 978-80-7151-269-1
  3. Crater Fredholm on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Související články editovat

Externí odkazy editovat