Otevřít hlavní menu

Erich Priebke

německý nacista, válečný zločinec

Erich Priebke (29. července 1913, Hennigsdorf, Německé císařství11. října 2013, Řím, Itálie[1]) byl německý válečný zločinec. Za svou vinu při usmrcení více než tří set civilistů v březnu 1944 byl až v roce 1998 odsouzen na doživotí. Ze zdravotních důvodů si však mohl trest odpykávat v domácím vězení v Římě. Dopadení tohoto bývalého velitele nacistických oddílů SS trvalo téměř 50 let – po válce se mu totiž podařilo zmizet v Argentině, kde se později stal hoteliérem.[2]

Erich Priebke
Narození 29. července 1913
Hennigsdorf
Úmrtí 11. října 2013 (ve věku 100 let)
Řím
Zaměstnavatel Gestapo
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dne 29. července 2013 oslavil 100. narozeniny. Před jeho domem v ten den demonstrovaly desítky demonstrantů, kterým vadilo jednak to, že se za své činy nikdy veřejně neomluvil, jednak mírnost jeho vězení – po Římě se totiž mohl pohybovat zcela volně; při nákupech, procházkách či v restauracích byl pouze doprovázen ochrankou.[3]

Obsah

Masakr v Ardeatinských jeskyníchEditovat

Šlo o jednoho z hlavních aktérů brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních u Říma 24. března 1944. Nacisté, mezi nimi též Karl Hass, zde v reakci na partyzánský útok proti jednotce SS zavraždili 335 civilních rukojmí, z toho 75 Židů. Při útoku totiž zahynulo 33 německých vojáků a podplukovník SS Herbert Kappler rozhodl, že za každého mrtvého Němce zemře deset Italů. On sám přiznal, že onoho osudného dne dva muže zastřelil a poté v seznamu „odškrtával" další Italy. Při procesu se však cítil nevinen a obhajoval se tím, že pouze plnil své povinnosti.

Ardeatinské jeskyně byly pro Židy strašné, pro mne to však byla maličkost, která se ztratila ve všem dalším - bombardování, Drážďanech, Hirošimě, mých mrtvých, prohrané válce. Byl jsem voják a nikdy jsem si nemyslel, že to byl zločin.
— Erich Priebke před soudem[2]

Filmové zpracováníEditovat

O masakru v Ardeatinských jeskyních vznikly dva filmy:

Život v ArgentiněEditovat

Po válce se mu podařilo uprchnout z britského zajateckého tábora a s pomocí rakouského biskupa Aloise Hudala se dostal do Argentiny. Italové po něm začali pátrat od roku 1946. V roce 1948 se konal první proces s viníky masakru, Priebke byl souzen v nepřítomnosti. Asi od roku 1949 žil v argentinském horském středisku Bariloche, stal se úspěšným hoteliérem. Působil také jako ředitel zdejší německé školy a prezident Německo-argentinské kulturní asociace.[2]

Klíčem k jeho dopadení se stala kniha francouzského spisovatele argentinského původu Estebana Bucha Malíř z argentinského Švýcarska z roku 1991. O tři roky později k němu dovedla reportéra americké televize ABC Sama Donaldsona. V rozhovoru s ním přiznal účast na masakru s tím, že jen poslouchal rozkazy. Následně byl zatčen a koncem roku 1995 vydán k soudu do Itálie.[2]

První soudní proces začal v květnu 1996. V něm byl sice uznán vinným, ale kvůli třicetileté promlčecí lhůtě osvobozen. Verdikt soudu vzbudil obrovskou vlnu rozhořčení. V červenci 1997 byl odsouzen k 15 letům vězení, následujícího roku jej odvolací soud poslal na doživotí. V únoru 1999 získal povolení odpykat si ze zdravotních důvodů trest v domácím vězení.[2]

Karl Hass, který se vedle něj na masakru u Říma také podílel, měl v jeho procesu původně vystupovat jako svědek. V jeho průběhu byl však sám obviněn a stejně jako Priebke odsouzen na doživotí.

ReferenceEditovat

  1. Zemřel stoletý nacistický zločinec Erich Priebke. Česká televize [online]. 2013-10-11. Dostupné online. 
  2. a b c d e Aktér masakru v Ardeatinských jeskyních unikal spravedlnosti půl století. Česká televize [online]. 2013-07-29. Dostupné online. 
  3. Nacistovy sté narozeniny v Římě provázely demonstrace. aktualne.cz [online]. 2013-07-29. Dostupné online.