Endost či endosteum vystýlá vnitřní povrch kostních dutin.[1]

Endost na schématu dlouhé kosti

Stavba kosti editovat

Kost je pojivová tkáň, která obsahuje zvápenatělou kostní matrix a tři typy buněk: osteocyty, osteoblasty a osteoklasty. Všechny buňky jsou propojeny buněčnými výběžky, které probíhají v tenkých kanálcích matrix. Tyto kanálky propojují vnitřní a zevní povrch kosti. Všechny kosti mají na vnitřním a zevním povrchu vazivovou vrstvou s osteogenními buňkami. Vnitřní vazivová vrstva se nazývá endost, vnější periost.[2]

Popis endostu editovat

Endost lemuje vnitřní povrch kostí. Je tvořen tenkou vnitřní vrstvou oploštělých preosteoblastů a velmi malým množstvím vazivové tkáně, v níž se vyskytují četné drobné cévy. Endost je mnohem tenčí než periost.[3]

Funkce endostu editovat

Hlavní funkcí endostu (i periostu) je výživa kostní tkáně. Je také zdrojem nových buněk - osteoblastů pro růst, přestavbu a náhradu kostní tkáně.[3] Z těchto důvodů je při chirurgických zákrocích nezbytné periost i endost co nejvíce šetřit.[1]

Reference editovat

  1. a b JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997.S.136
  2. Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. S.75. Dostupné online. 
  3. a b VAJNER, Luděk; UHLÍK, Jiří; KONRÁDOVÁ, Václava. Lékařská histologie 1. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2010.S.65