Ena Šibaharaová

japonsko-americká tenistka
(přesměrováno z Ena Shibaharaová)

Ena Šibaharaová (japonsky: 柴原 瑛菜, Šibahara Ena, * 12. února 1998 Mountain View, Kalifornie) je japonsko-americká profesionální tenistka, deblová specialistka, která do června 2019 reprezentovala rodné Spojené státy[2] a následně začala nastupovat za Japonsko.[3] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála deset deblových turnajů včetně Miami Open 2021 a Canadian Open 2023. K nim přidala trofej ze čtyřhry série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve čtyřhře.[4]

Ena Šibaharaová
柴原 瑛菜
Ena Šibaharaová na US Open 2016
Ena Šibaharaová na US Open 2016
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
   (2014 – červen 2019)
JaponskoJaponsko Japonsko (od července 2019)
Datum narození12. února 1998 (26 let)
Místo narozeníMountain View, Kalifornie,
Spojené státy americké
BydlištěRancho Palos Verdes, Kalifornie,
Spojené státy americké
Výška170 cm[1]
Profesionál od2018
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 513 560 USD
Dvouhra
Poměr zápasů105–79
Nejvyšší umístění416. místo (19. srpna 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů192–110
Tituly10 WTA, 1 WTA 125K, 7 ITF
Nejvyšší umístění4. místo (21. března 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2023)
French Openčtvrtfinále (2020)
Wimbledonsemifinále (2021)
US Open3. kolo (2021, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2021)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Openvítězka (2022)
Wimbledon2. kolo (2021, 2022, 2023)
US Opensemifinále (2023)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry2. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230811a11. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2019 na 416. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2022 na 4. místě. Trénuje ji Šuhei Šibahara.[5][1]

V juniorském tenise triumfovala s krajankou Jadou Hartovou ve čtyřhře US Open 2016.[6] Na stejném grandslamu debutovala mezi dospělými v ženské čtyřhře. S Nizozemcem Wesleym Koolhofem vyhrála smíšenou čtyřhru French Open 2022 po finálovém vítězství nad norsko-belgickým párem Ulrikke Eikeriová a Joran Vliegen.[7]

V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2020 cartagenským kvalifikačním kolem proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu vyhrála s Aojamovou čtyřhru nad párem Arruabarrenová a Bolsovová. Japonky odešly poraženy 1:3 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 7–0 ve čtyřhře.[8]

V letech 2016–2018 studovala sociologii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde hrála univerzitní tenis za tým UCLA Bruins.[5]

Tenisová kariéra editovat

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2014, když do čtyřhry turnaje v kalifornském Rancho Santa Fe s dotací 25 tisíc dolarů obdržela po boku krajanky Man-Son-Hingové divokou kartu. V úvodním kole však Američanky prohrály.[4] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během června 2018 na události v louisianském Baton Rouge s rozpočtem 25 tisíc dolarů, na němž s Hayley Carterovou ovládly čtyřhru.[4][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu US Open 2016 po obdržení divoké karty. S krajankou Jadou Hartovou skončily v úvodním kole na raketách indicko-českých turnajových sedmiček Sanii Mirzaové a Barbory Strýcové po dvousetovém průběhu. Jednalo se zároveň o její první utkání na okruhu WTA Tour.[4][1]

Premiérovou účast na túře WTA, vyjma grandslamu, zaznamenala v bogotské čtyřhře Copa Colsanitas 2019. S Američankou Hayley Carterovou se probojovaly až do finále, v němž uhrály jen tři gemy na australskou dvojici Zoe Hivesová a Astra Sharmaová.[9] Další finálové zápasy odehrála po boku Japonky Šúko Aojamové. Z prvního z nich na Silicon Valley Classic 2019 v kalifornském San José odešly poraženy od nejvýše nasazeného, americko-českého páru Nicole Melicharová a Květa Peschkeová.[10] Poté již získaly šnůru trofejí, když od říjnového Tianjin Open 2019 v Tchien-ťinu[11] do srpnového Tennis in the Land 2021 v Clevelendu vyhrály všech osm finále, do nichž postoupily.

Finále na Grand Slamu editovat

Ženská čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2023 Australian Open tvrdý   Šúko Aojamová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
4–6, 3–6

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2022 French Open antuka   Wesley Koolhof   Ulrikke Eikeriová
  Joran Vliegen
7–6(7–5), 6–2

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Čtyřhra: 16 (10–6) editovat

Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–1)
Premier / WTA 500 (5–3)
International / WTA 250 (3–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. . dubna 2019 Bogotá, Kolumbie antuka   Hayley Carterová   Zoe Hivesová
  Astra Sharmaová
1–6, 2–6
Finalistka 2. 4. srpna 2019 San José, Spojené státy tvrdý   Šúko Aojamová   Nicole Melicharová
  Květa Peschkeová
4–6, 4–6
Vítězka 1. 13. října 2019 Tchien-ťin, Čína tvrdý   Šúko Aojamová   Nao Hibinová
  Miju Katová
6–3, 7–5
Vítězka 2. 20. října 2019 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Šúko Aojamová   Kirsten Flipkensová
  Bethanie Mattek-Sandsová
6–2, 6–1
Vítězka 3. 16. února 2020 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Šúko Aojamová   Kaitlyn Christianová
  Alexa Guarachiová
4–6, 6–0, [10–3]
Vítězka 4. 13. ledna 2021 Abú Zabí, SAE tvrdý   Šúko Aojamová   Hayley Carterová
  Luisa Stefaniová
7–6(7–5), 6–4
Vítězka 5. 6. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý   Šúko Aojamová   Anna Kalinská
  Viktória Kužmová
6–3, 6–4
Vítězka 6. 4. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý   Šúko Aojamová   Hayley Carterová
  Luisa Stefaniová
6–2, 7–5
Vítězka 7. 26. června 2021 Eastbourne, Velká Británie tráva   Šúko Aojamová   Nicole Melicharová
  Demi Schuursová
6–1, 6–4
Vítězka 8. 28. srpna 2021 Cleveland, Spojené státy tvrdý   Šúko Aojamová   Christina McHaleová
  Sania Mirzaová
7–5, 6–3
Finalistka 3. 19. března 2022 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Asia Muhammadová   Sü I-fan
  Jang Čao-süan
5–7, 6–7(4–7)
Finalistka 4. 29. ledna 2023 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Šúko Aojamová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
4–6, 3–6
Finalistka 5. 9. dubna 2023 Charleston, Spojené státy antuka (z)   Giuliana Olmosová   Danielle Collinsová
  Desirae Krawczyková
6–0, 4–6, [12–14]
Vítězka 9. 18. června 2023 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Šúko Aojamová   Viktória Hrunčáková
  Tereza Mihalíková
6–3, 6–3
Vítězka 10. 13. srpna 2023 Montréal, Kanada tvrdý   Šúko Aojamová   Desirae Krawczyková
  Demi Schuursová
6–4, 4–6, [13–11]
Finalistka 6. 15. října 2023 Čeng-čou, Čína tvrdý   Šúko Aojamová   Gabriela Dabrowská
  Erin Routliffeová
2–6, 4–6

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. leden 2019 Newport Beach, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Yanina Wickmayerová
  Taylor Townsendová
6–3, 7–6(7–1)
Finalistka 1. listopad 2019 Houston, Spojené státy tvrdý   Sharon Fichmanová   Luisa Stefaniová
  Ellen Perezová
6–1, 4–6, [5–10]

Finále na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Čtyřhra (7 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 23. června 2018 Baton Rouge, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Astra Sharmaová
  Gabriela Talabová
6–3, 6–4
2. 4. srpna 2018 Lexington, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Sanaz Marandová
  Victoria Rodríguezová
6–3, 6–1
3. 7. října 2018 Stockton, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Quinn Gleasonová
  Luisa Stefaniová
7–5, 5–7, [10–7]
4. 9. listopadu 2018 Lawrence, Spojené státy tvrdý (h)   Vladica Babićová   Anna Danilinová
  Xenija Laskutovová
6–4, 6–2
5. 17. listopadu 2018 Norman, Spojené státy tvrdý   Vladica Babićová   María José Portillo Ramírezová
  Sofia Sewingová
6–2, 6–3
6. 24. února 2019 Rancho Santa Fe, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Francesca Di Lorenzová
  Caty McNallyová
7–5, 6–2
7. 18. května 2019 Kurume, Japonsko koberec   Hiroko Kuwataová   Erina Hajašiová
  Mojuka Ušijimová
0–6, 6–4, [10–7]

Finále na juniorském Grand Slamu editovat

Čtyřhra juniorek: 1 (1–0) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2016 US Open tvrdý   Jada Hartová   Kayla Dayová
  Caroline Dolehideová
4–6, 6–2, [13–11]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ena Shibahara na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Ena Šibaharaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  2. W100 Ilkley (17 Jun 2019 - 23 Jun 2019) - Doubles - Main Draw Ilkley Trophy - 100,000USD (Grass - Outdoor) [PDF]. International Tennis Federation [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Ženská čtyřhra na Swedish Open 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Ena Šibaharaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  5. a b Ena Shibahara Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Matthew Lopez. Ex-Peninsula Star Shibahara, UCLA teammate Hart win U.S. Open Junior Doubles [online]. Daily Breeze, 2016-09-10 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ena Šibaharaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230711a11. července 2023
  9. Tim O'Connor. Zoe Hives wins WTA doubles title at Claro Open Colsanitas in Bogota, Colombia [online]. The Courier, 2019-04-14 [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ČTK. Tenistka Peschkeová má 33. titul ve čtyřhře. V San Jose triumfovala po boku Američanky Melicharové. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-08-05 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  11. Shuko Aoyama and ena Shibahara won the tournament in Tianjin in pairs [online]. Best Sport News, 2019-10-13 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-16. (anglicky) 

Externí odkazy editovat