Otevřít hlavní menu

Emil Czech (17. října 1862 Horní Dlouhá Loučka č.p 39[1][pozn 1]7. července 1929 Dolní Dlouhá Loučka č.p. 154) byl rakouský malíř německé národnosti z Moravy. Zabýval se dekorativní malbou, krajinomalbou a figurálním žánrem.

Emil Czech
Narození 17. října 1862
Horní Dlouhá Loučka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. července 1929 (ve věku 66 let)
Dolní Dlouhá Loučka
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Signatura - malíř Emil Czech.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Narodil se jako nejmladší z deseti dětí v rodině sládka v pivovaře Řádu německých rytířů v Horní Dlouhé Loučce. Dětství prožil v rodném kraji na Uničovsku. První výtvarné vzdělání získal ve Vídni na soukromé škole kreslení Peuschla a Deiningera. V 18 letech nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni (kde ho učil K. Hrachowina, L. Minnigerode, M. Rieser a A. Groll). Pak ještě setrval v ateliéru o šest let staršího, původem Moravana, Eduarda Veitha, se kterým spolupracoval na oponě zhotovené pro vídeňské Volkstheater. Od tohoto svého přítele a učitele získal nejen zkušenosti s monumentální tvorbou, ale převzal i jeho styl symbolistní malby pohádkově snových výjevů a smysl pro dekorativní tvorbu. To vše uplatnil při výzdobě divadla v Lublani (nástropní malby).

Od roku 1890 měl Emil Czech ve Vídni ateliér, kde se věnoval jak malbě portrétní, tak i žánrové, malbě zátiší i krajinomalbě, ve které volil záběry jak z venkovského prostředí Rakouska i Moravy, tak i z městského prostředí staré Vídně (Vororteilinie in Wien, 1899), žánrové scény z klášterního života a kostelní obrazy. V tvorbě se postupně oprošťoval od naturalismu i akademismu (Podobizna ženy s vyčesanými vlasy, 1887, Moravská galerie v Brně, dále MGB). Již v některých jeho malbách z konce 19. století pozorujeme výrazný cit malíře pro jemné světelné hodnoty (Sváteční den, 1896, Muzeum umění v Olomouci, dále MUO). U některých citově podmanivých a zádumčivých Czechových krajinomaleb z počátku 20. století rozpoznáme i podněty glasgowské či worpswedské školy (Večerní krajina, 1902, MUO). V pozdějších exteriérových výjevech uplatnil malíř již impresionistické zaujetí pro řešení námětů zachycených v plném svitu letního slunce (Letní den, 1913; Děti v květinovém poli; Vídeňská milovnice květin; Hrající si děti, 1913).

Ve Vídni byl Czech od roku 1904 členem spolku Genossenschaft der bildenden Künstler a od roku 1916 členem spolku Albrecht Dürer-Bund. Vystavoval nejen ve Vídni (samostatně v roce 1908), ale i ve Štýrském Hradci, Mnichově, Berlíně a v roce 1903 na rakouské výstavě v Chicagu. Na Moravě se Czech účastnil výstav se spolkem Mährischer Kunstverein i v Scholle v Brně, Ostravě i jinde. Jeho díla na výstavách Metznerbundu zhlédli i v Olomouci, Opavě, v Šumperku, Šternberku a jinde.

V roce 1903 zdědil po svém zesnulém a svobodném nejstarším bratrovi Josefovi dům čp. 154 v Dolní Dlouhé Loučce, který později nechal přebudovat na ateliér. V roce 1912 se v Dolní Dlouhé Loučce oženil[2] s dvacetiletou Marií Zillichovou (ze sousedního domku) a v průběhu první světové války se natrvalo vrátil do rodného kraje, kde pokračoval ve své tvorbě, zejména v krajinomalbě. Manželství Emila Czecha zůstalo bezdětné, zemřel 7. července 1929 a byl pohřben do hrobu s prostým pomníkem na místním hřbitově, jeho manželka zemřela v roce 1963.

DíloEditovat

Čtyřicetiletí 1880 - 1920 (do kterého převážnou tvorbu Emila Czecha lze zařadit) je možno v souvislosti s výtvarným uměním vyložit několikerým způsobem. Toto časové období je třeba ještě vhodným způsobem vymezit, zavést určitou periodizaci vzhledem k časovému výskytu příslušného fenoménu - uměleckého stylu: doznívající barokní klasicismus, naturalismus (umění), impresionismus, secese, moderna, kubismus.

Většinu díla vytvořil Emil Czech ve Vídní, kde prožil větší část svého tvůrčího období. V současné době jsou některé obrazy prodávány v několika aukčních síních.

Výběr dělEditovat

  • Ranní toaleta (1906) MUO
  • Studie mužského sedícího aktu MUO
  • Tkalcovská dílna (1902) MUO
  • Na houpačce (1908) MUO
  • Studie mužského ležícího aktu 1885 (1885) MUO
  • Večerní krajina (1902) MUO
  • Portrét starého muže (1885) MUO
  • Hlava dívky (1900) MUO
  • Podobizna děvčátka (1900)
  • Podobizna ženy s vyčesanými vlasy (1887) MGB
  • Podobizna starší dámy s červenou stuhou (1885) MGB
  • Portrét starce (1885) MGB
  • Vánoce (1912)
  • Novorozenec (1908)
  • Vesnice u řeky (1898)
  • Krásná mladá dívka (1914)

GalerieEditovat

LiteraturaEditovat

  • Hastík Jiří: Figurální tvorba umělců Olomouckého kraje. MUO Olomouc 2010
  • Olič Jiří: Antimodernisté. MUO Olomouc 2009
  • Sedlářová J. – Kačer J.: Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno 1994 – Katalog výstavy
  • Sedlářová J.: Moravské malířství druhé poloviny 19. století. Kroměříž 1981 – Katalog výstavy

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat