Eli Heckscher

švédský ekonom

Eli Filip Heckscher (24. listopadu 1879, Stockholm23. prosince 1952, Stockholm) byl švédský ekonom a historik ekonomie.

Eli Heckscher
Eli Heckscher.jpg
Narození24. listopadu 1879
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí23. prosince 1952 (ve věku 73 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníMosaic Cemetery, Northern Cemetery
Alma materUppsalská univerzita
Gothenburg University College
Povoláníekonom, ekonomický historik, historik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléVysoká škola ekonomická ve Stockholmu
Stockholmská univerzita
ChoťEbba Heckscher (od 1907)
DětiGunnar Heckscher
RodičeIsidor Heckscher
PříbuzníSten Heckscher[1], Ivar Heckscher[1], Einar Heckscher[1] a Eva Heckscher[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval na univerzitě v Uppsale, absolvoval roku 1904, doktorský titul (PhD) získal v roce 1907. Roku 1909 se stal profesorem na tehdy nově založené stockholmské vysoké ekonomické škole (Handelshögskolan i Stockholm). V roce 1929 byl jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem Stockholmského institutu pro hospodářské dějiny.

Má i dnes význam především jako historik ekonomie, nicméně příspěl i k ekonomické teorii, zejména koncept komoditních bodů, který omezuje kolísání nesměnitelných papírových měn (práce Ekonomisk Tidskrift, 1916). Ve slavném článku z roku 1919 se zastával volného obchodu a rozšířil klasickou teorii komparativní výhody (obchod mezi zeměmi je vždy výhodný pro všechny): obchod mezi zeměmi dává výhodu každému za podmínky, že země vyvážejí statky, k nimž mají vhodné výrobní faktory a dovážejí zboží, k nimž je nemají. Tato myšlenka byla rozšířena jeho žákem, ekonomem Bertil Ohlinem, a je nyní známa jako Heckscher-Ohlinova teorie.

Slavnější se však staly jeho práce o ekonomické historii, nejoceňovanější z nich je jeho studie o vzniku merkantilismu nazvaná Merkantilismen (1931). Hojně citované jsou i práce Kontinental systemet (1918) a Sveriges ekonomiska historia (1935).[2]

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. Dostupné online. [cit. 2022-04-14]
  2. http://www.britannica.com/biography/Eli-Filip-Heckscher