Otevřít hlavní menu

Elefter Luarsabovič Andronikašvili (gruzínsky ელეფთერ ლუარსაბის ძე ანდრონიკაშვილი, rusky Элевтер Луарсабович Андроникашвили; 25. prosince 19109. září 1989) byl sovětský experimentální fyzik gruzínské národnosti, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu supratekutého hélia II.

Elefter Luarsabovič Andronikašvili
Narození 12.jul. / 25. prosince 1910greg.
Petrohrad
Úmrtí 8. září 1989 (ve věku 78 let)
Tbilisi
Místo pohřbení Didube Pantheon
Alma mater Petrohradská státní polytechnická univerzita
Zaměstnavatel Státní universita v Tbilisi
Ocenění Stalinova cena (1952)
Státní cena SSSR (1978)
Řád rudého praporu práce
Leninův řád
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12866403
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

E. L. Andronikašvili absolvoval v roce 1932 leningradskou polytechniku, v letech 1935 – 1940 přednášel na tbiliské univerzitě. Poté do roku 1948 pracoval v moskevském Ústavu fyzikálních problémů u Pjotra Kapicy, kde v roce 1948 obhájil doktorskou disertaci. Od roku 1948 pracoval opět v Tbilisi, nejdříve jako profesor na tbiliské univerzitě, od roku 1951 byl ředitelem Fyzikálního ústavu Gruzínské akademie věd. V roce 1952 obdržel Stalinovu cenu. Od roku 1955 byl plným členem Gruzínské akademie věd. V roce 1978 byl vyznamenán Státní cenou SSSR.

Přínos pro fyzikuEditovat

Pracoval ve fyzice nízkých teplot, kosmického záření, v jaderné technice a biofyzice. Jeho práce v oboru kvantové hydrodynamiky patří k základním. V Ústavu fyzikálních problémů se začal zabývat experimenty se supratekutým héliem II. Provedl tzv. Andronikašviliho experiment, který potvrdil správnost dvousložkového modelu supratekutosti. Předmětem experimentu bylo měření periody a útlumu torzních kmitů soustavy disků v kapalném héliu. Disky byly vyrobeny z hliníkové fólie a navlečené na tyčku v malých vzdálenostech od sebe. Perioda kmitů byla pod teplotou přechodu od hélia I k supratekutému héliu II teplotně závislá. S klesající teplotou se perioda prodlužovala, až se v blízkosti absolutní nuly blížila teoretické periodě ve vakuu. To odpovídalo přibývání supratekuté složky na úkor normální.

LiteraturaEditovat

  • ANDRONIKAŠVILI, E. L. Vzpomínky na kapalné hélium. Praha: Mladá Fronta, 1983. Autobiografie.