Eduard Petr
Eduard Petr, též Eduard Peter (4. září 1818 Rtyně nad Bílinou[1][2] – 16. října 1898 Praha[1][3][4]), byl rakouský římskokatolický duchovní, teolog, vysokoškolský pedagog a politik z Čech, koncem 60. let 19. století poslanec Českého zemského sněmu a rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity.
| ThDr. Eduard Petr | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1869 – 1870 | |
| Rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity | |
| Ve funkci: 1869 – 1870 | |
| Předchůdce | Johann Friedrich Schulte |
| Nástupce | Emanuel Seidl |
| Narození | 4. září 1818 Rtyně nad Bílinou  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 16. října 1898 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Karlo-Ferdinand. univerzita |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Vystudoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. 30. července 1843 byl vysvěcen na kněze. 4. října 1841 složil slib v Rytířském řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze. Roku 1846 získal titul doktora teologie. V období let 1848–1850 působil jako suplent pastorální teologie, od roku 1850 do roku 1889 působil jako řádný profesor studia Starého zákona a semitských jazyků na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Ovládal hebrejštinu a aramejštinu.[1][2] V roce 1856 byl děkanem kolegia doktorů teologie. Byl rovněž několikanásobným děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Tuto funkci zastával v roce 1860, 1865, 1869, 1872, 1883 a 1888.[4] V roce 1869/1870 zastával funkci rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity. Byl arcibiskupským notářem.[1] Byl autorem spisů o gramatice orientálních jazyků.[3] Měl titul vládního rady a roku 1889[4] získal Řád železné koruny III. třídy.[3] V roce 1889 odešel do penze. Potom byl čestným profesorem Teologické fakulty pražské Německé univerzity.[4]
V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V letech 1869–1870 usedl na Český zemský sněm, kde působil jako virilista (tedy poslanec z titulu své funkce rektora pražské univerzity).[5]
Ačkoliv vyučoval i na německé univerzitě, v některých zdrojích je uváděn národností jako Čech.[2] Zemřel v říjnu 1898 v pražském křižovnickém klášteře.[3][4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 228.
- ↑ a b c WANDRUSZKA, Adam. Sudetendeutsche Traditionen in der Theologie, Ethik und Pädagogik. [s.l.]: Verlag Haus Sudetenland, 1983. 232 s. Dostupné online. ISBN 9783922423171. S. 41. (německy)
- ↑ a b c d Sterbefälle. Prager Abendblatt. Říjen 1898, čís. 235, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Hochschulnachrichten. Deutsches Volksblatt. Říjen 1898, čís. 3519, s. 8. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm