Edmondo De Amicis
Edmondo De Amicis (21. října 1846 Oneglia, Ligurie – 11. března 1908 Bordighera, Ligurie) byl italský spisovatel, novinář, básník a autor dětské literatury. Jeho nejznámější knihou je román Srdce (Cuore).
| Edmondo De Amicis | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. října 1846 Oneglia |
| Úmrtí | 11. března 1908 (ve věku 61 let) Bordighera |
| Místo pohřbení | Monumental Cemetery of Turin |
| Povolání | spisovatel, politik, novinář, autor dětské literatury a básník |
| Alma mater | Military Academy of Modena |
| Žánr | literatura pro děti |
| Významná díla | Srdce |
| Ocenění | společník Americké akademie umění a věd |
| Politická příslušnost | Italská socialistická strana |
| Manžel(ka) | Teresa Boassi |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
De Amicis se narodil ve městě Oneglia v provincii Imepria v Ligurském kraji u Janovského zálivu. V roce 1848 se rodina přestěhovala do Cunea. Po gymnazijních studiích v Cuneu navštěvoval přípravnou vojenskou školu v Turínu (1861), později kadetní školu v Modeně (1863–1866), v roce 1865 získal hodnost poručika a stal se důstojníkem armády Italského království. Bojoval v bitvě u Custozzy (1866) během války o nezávislost.
Ve Florencii redigoval vojenský časopis La vita militare a napsal svá první díla, povídky týkající se frontových zkušeností (Karmela, Originelní ordonance, Letní pochod). Ty jsou sebrány v knize Črty z vojenského života (1868, Bozzetti di vita militare), kterou později přepracoval a vydal pod názvem Vojenský život (1868, La vita militare, česky pod názvem Vojenské povídky). Zde jako dvaadvacetiletý překvapil tím, že napsal čtivý povídkový soubor z vojenského života, který obsahuje jak veselé výjevy, tak dojemné scény a kniha ukazuje autora jako člověka se sklonem k moralizování. V roce 1870 opustil armádu a vstoupil do redakce časopisu La Nazione v Římě. Hodně cestoval a jeho zábavné i popisné dopisovatelské články z té doby sloužily jako základ pro jeho knihy cestopisných črt: Španělsko (Spagna), Holandsko (Olanda), Zápisky z Londýna (Ricordi di Londra), Maroko (Marocco), Cařihrad (Costantinopoli), Zápisky z Paříže (Ricordi di Parigi) a další. Tento žánr byl tehdy v italské literatuře novinkou. Nejnověji byla kniha Costantinopoli vydána v roce 2005 s předmluvou, kterou napsal Umberto Eco.
De Amicisova nejslavnější kniha Srdce byla vydána nakladatelstvím Treves 17. října 1886, což je v Itálii první školní den. Úspěch díla byl obrovský: v několika měsících byla vydána v zemi autora 40krát a byl přeložena do deseti jazyků. Předlohou a inspirací pro postavy románu Srdce byli synové Furio a Ugo ve školním věku.
De Amicisovo dílo má hluboce národní náboj a silnou vazbu na sociální cítění (tento trend je zdůrazněn v románu Srdce). V roce 1891 Edmondo de Amicis vstoupil do Italské socialistické strany. V knihách Přátelé (Gli Amici) a Kočár pro všechny (La Carroza di tutti) rozvinul kaleidoskop lidských typů, zejména v druhé knize podává deník celoročního života v tramvaji, neboť tramvaj je ten „kočár pro všechny“, a vystihuje zde postavy ze všech společenských tříd.
V románu Na oceáně (Sull Oceano) se věnuje problému italské emigrace a proti životu majetných cestujících v první třídě staví obraz nemajetných lidí v podpalubí.
Poslední spisovatelovy roky byly poznamenány smrtí jeho matky, spory se ženou a sebevraždou syna Furia, a proto je trávil v odloučení. De Amicis zemřel v přístavním městě Bordighera.
Dílo editovat
Próza editovat
- Črty z vojenského života (Bozzetti di vita militare, 1868)
- Vojenské povídky (La vita militare, 1868)
- Novely (Novelle, 1872)
- Přátelé (Gli Amici, 1883)
- Na oceáně (Sull'oceano, 1889)
- Román učitele (Il romanzo di un maestro, 1890)
- Učitelka dělníků (La Maestrina degli operai, 1895)
- Kočár pro všechny (La Carroza di tutti, 1899)
Básně editovat
- Básně (Poesie, 1880)
Cestopisné práce editovat
- Španělsko (Spagna, 1873)
- Holandsko (Olanda, 1874)
- Vzpomínky na Londýn (Ricordi di Londra, 1874)
- Maroko (Marocco, 1876)
- Cařihrad (Costantinopoli, 1878)
- Vzpomínky na Paříž (Ricordi di Parigi, 1879)
- U bran Italie (Alle porte d´Italia, 1894)
- V Americe (In America, 1897)
- Tři hlavní města: Turín, Florencie, Řím (Le tre capitali : Torino, Firenze, Roma, 1898)
- Vzpomínky z cesty na Sicílii (Ricordi d'un viaggio in Sicilia, 1908).
Studie a paměti editovat
- Literární portréty (Ritratti letterari, 1881)
- Student a sociální otázka (Lo Studente e la Questione Sociale, 1897)
- Paměti (Memorie, 1899)
- Vzpomínky na dětství a na školu (Ricordi d'infanzia e di scuola, 1901)
- Ušlechtilý jazyk (L'idioma gentile, 1905),
- Nové literární a umělecké portréty (Nuovi ritratti letterari e artistici, 1908)
Souborné vydání editovat
- Opere complete, uspořádal: Antonio Baldini, Milano : Garzanti, 1948,
- Opere scelte, Milano : Mondadori, 2006, ISBN 88-04-54925-4
Odkazy editovat
Literatura editovat
- heslo Edmondo de Amicis. In: Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. Svazek 2. S. 166–167.
- HORKÝ, Vladimír. heslo Edmondo de Amicis. In: Jiří Pelán a kol. Slovník italských spisovatelů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-180-9. S. 289–290.
- ADAMI, Stefano. heslo Edmondo de Amicis. In: Gaetana Marrone, Paolo Puppa, Luca Somigli. Encyclopedia of Italian literary studies. New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2007. Dostupné online. ISBN 1579583903. Svazek 2. S. 574–576.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edmondo De Amicis na Wikimedia Commons 
Autor Edmondo De Amicis ve Wikizdrojích (italsky)
Osoba Edmondo De Amicis ve Wikicitátech (italsky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edmondo De Amicis
- (anglicky) Edmondo de Amicis: A Visit to Jules Verne and Victorien Sardou Archivováno 25. 10. 2009 na Wayback Machine.
- fotografie památníku Edmonda de Amicis
