Edikt z Fontainebleau
Edikt z Fontainebleau je označení ediktu, vydaného 18. října 1685 francouzským králem Ludvíkem XIV.
Zrušil Edikt nantský, vydaný jeho předchůdcem Jindřichem IV., který zajišťoval svobodu vyznání na území Francouzského království nekatolíkům (protestantům).
Edikt nantský editovat
Edikt nantský měl především ukončit dlouhotrvající náboženské války ve Francii. Jindřich IV. měl k vydání ediktu i osobní důvody; sám byl totiž původním náboženstvím protestant. Poprvé se zřekl své víry po bartolomějské noci, kdy byl Karlem IX. držen v Louvru. V roce 1576 Jindřich, tehdy ještě král navarrský, uprchl z Paříže a vrátil se k protestantské víře. V roce 1584 se stal po smrti králova bratra Františka, vévody z Alençonu, oficiálním dědicem francouzského trůnu a o deset let později, 27. února 1594, byl korunován králem Francie, jejíž trůn se uprázdnil zavražděním Jindřicha III. Aby mohl být korunován, rozhodl se opět změnit víru na katolickou a proslul výrokem „Paříž stojí za mši“. Edikt nantský pak po čtyřech letech skutečně nastolil mír a přispěl k upevnění jednoty Francie.
Odvolání nantského ediktu a jeho důsledky editovat
Na základě ediktu z Fontainebleau nařídil Ludvík XIV. bourání hugenotských kostelů (templů), stejně tak zavření protestantských škol.
Odvolání nantského ediktu vedlo k rozsáhlé emigraci hugenotů (zejména do Anglie, Nizozemska, Švýcarska, Braniborska a do zámoří), což poškodilo francouzské hospodářství; do Francie se například kvůli Ediktu z Fontainebleau nemohl vrátit vynálezce Denis Papin. Odhaduje se, že do exilu odešla asi čtvrtina francouzských hugenotů. Ti, kteří zůstali, byli podrobeni tvrdým perzekucím (často např. dragonádám). Podstatná část zůstala v pasivní rezistenci vůči tlaku na přijetí katolické víry. Za vlády Ludvíka XV. perzekuce postupně zeslábly.
Zrušení ediktu z Fontainebleau editovat
Ludvík XVI. podepsal 7. listopadu 1787 edikt z Versailles (známý také jako Toleranční edikt), francouzským parlementem byl schválen o jeden a půl měsíce později, 19. ledna 1788. Plnou náboženskou svobodu přinesla Deklarace práv člověka a občana, z roku 1789.
V říjnu 1985 se francouzský prezident François Mitterrand veřejně omluvil potomkům hugenotů.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Édit de Fontainebleau (1685) na francouzské Wikipedii.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edikt z Fontainebleau na Wikimedia Commons - Revocation of the Edict of Nantes: The Edict of Fontainebleau (1685) Archivováno 11. 1. 2012 na Wayback Machine. (anglicky)
