European Article Number

(přesměrováno z EAN)

European Article Number (EAN), od roku 2009 International Article Number nebo Global Trade Item Number (GTIN), česky Mezinárodní číslo obchodní položky, je jednotná mezinárodní číselná identifikace zejména spotřebních výrobků a dalších obchodovatelných položek, která se na výrobky často tiskne v podobě čárového kódu. Díky tomu se pak například pokladní v obchodě sejmutím čárového kódu spojí s databází a převezme odtud cenu a popis produktu, který automatická pokladna vytiskne zákazníkovi na účet nebo paragon.

ISBN-13 jako aplikace EAN-13 s prefixem 978 (další číslice 3 znamená německou jazykovou oblast)

PopisEditovat

Systém číslování EAN/GTIN vznikl spojením řady předchozích (například UPC, ISBN) v roce 2005 a kód se tvoří na několika úrovních. Kód může mít 8, 12, 13 nebo 14 znaků (EAN-8, EAN-12, EAN-13 a EAN-14), poslední číslice je vždy kontrolní (doplnění na modulo 10). Nejužívanějším je kód EAN-13, který tvoří:

  • Prefix, určující speciální typ kódu (např. 0978 pro ISBN) nebo zemi dodavatele (ne nutně zemi původu zboží), pro Česko je to 859, pro Slovensko 858, Německo 400-440 atd. Tyto prefixy uděluje společnost GS1 se sídlem v Bruselu.
  • Číslo producenta, které uděluje národní agentura
  • Pořadové číslo produktu, které si stanoví producent sám.

Jen na drobné zboží se používá zkrácený EAN-8, který prefix neobsahuje.

V tištěné formě čárového kódu se EAN-13 skládá ze dvou skupin po 6 číslicích, oddělených delší dvojčarou. Číslice se kódují binárně, ale v každé ze skupin jinak (inverzně). V číselné podobě pod čárovým kódem se první číslice tiskne vlevo a celý kód uzavírá vpravo obvykle znakem „>“.

HistorieEditovat

Čárové kódy umožnily řadu obchodních činností zjednodušit a automatizovat, pro automatizaci v obchodě bylo ovšem třeba sjednotit číslování produktů různých výrobců. Proto kolem roku 1970 vzniklo v USA sdružení výrobců a obchodníků, které vytvořilo 12-místný kód UPC, složený z kódu výrobce a kódu výrobku.

Roku 1965 vytvořil profesor G. Foster z Dublinu pro britský obchodní řetězec W. H. Smith systém číslování knih, Standard Book Number, SBN. Pro použití v mezinárodním obchodě stačilo předřadit číslici, která původně určovala jazykovou oblast. Kód pro angličtinu byl 0 a 1, pro francouzštinu 2, pro němčinu 3, pro Japonsko 4, pro Rusko 6 a pro Čínu 7. Roku 1970 vyšla norma ISO 2108, která popisuje víceúrovňové kódování. Roku 2005 se spojila americká skupina UCC a evropské EAN a vytvořily jednotný systém EAN/GTIN, který různé předchozí systémy zastřešuje pomocí prefixů.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat