Wikipedie

Dylan van Baarle

nizozemský cyklista

Dylan van Baarle (* 21. května 1992) je nizozemský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Visma–Lease a Bike.[5]

Dylan van Baarle
Van Baarle v roce 2022
Van Baarle v roce 2022
Osobní informace
Datum narození21. května 1992 (31 let)
Místo narozeníVoorburg, Jižní Holandsko, Nizozemsko[1]
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Výška187 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
RodičeMario van Baarle
Týmové informace
Současný týmVisma–Lease a Bike
Disciplínasilniční cyklistika
dráhová cyklistika
Rolezávodník
Typ jezdceklasikář[2]
Amatérské týmy
2011–2013Rabobank Continental Team
Profesionální týmy
2014–2017
2018–2022
2023–		Garmin–Sharp
Team Sky[3]
Team Jumbo–Visma[4]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
stříbro 2021 Lovaň Silniční závod

Kariéra editovat

Po třech letech strávených v týmu Rabobank Continental Team podepsal van Baarle kontrakt s týmem Garmin–Sharp pro sezóny 2014 a 2015.[6] V roce 2014 vyhrál van Baarle celkové pořadí na závodu Tour of Britain. Do čela závodu se dostal po sedmé etapě a své vedení úspěšně uhájil v závěrečné osmé etapě.[7]

V srpnu 2017 bylo oznámeno, že van Baarle prodloužil svůj kontrakt s týmem Cannondale–Drapac do konce sezóny 2019.[8] Později se však ukázalo, že van Baarle s týmem uzavřel pouze verbální dohodu, což mu umožnilo tým opustit a přestoupit do Teamu Sky před sezónou 2018.[9] Ve své první sezóně s týmem se stal mistrem Nizozemska v časovce.[10] V roce 2019 získal své první vítězství v UCI World Tour, když z úniku přesprintoval Jacka Haiga v cíli závěrečné etapy Critéria du Dauphiné.[11]

V roce 2021 vyhrál van Baarle Dwars door Vlaanderen, svou první dlážděnou klasiku kariéry, po sólovém nástupu 50 km před cílem.[12] Na konci roku pak van Baarle získal stříbro v silničním závodu mužů na mistrovství světa poté, co vyhrál sprint stíhací skupiny o druhé místo za vítězným Julianem Alaphilippem.[13]

V roce 2022 získal van Baarle své první pódium na jednom z 5 cyklistických monumentů, konkrétně na závodu Kolem Flander, když v cílové rovině dojel s Valentinem Madouasem čelní skupinu a dosprintoval si pro druhé místo.[14] O 2 týdny později se van Baarle zúčastnil dalšího monumentu, a to Paříž–Roubaix. Podařilo se mu udržet se na čele až do závěrečných momentů závodu a 18 km před cílem, na sektoru Camphin-en-Pévèle, provedl sólo nástup. Jeho náskok konstantně rostl a závodníci za ním ho nebyli schopni stíhat, mohl tak oslavit své první kariérní vítězství na monumentu. Na druhého Wouta van Aerta v cíli najel minutu a 47 sekund.[15]

V srpnu 2022 bylo oznámeno, že van Baarle podepsal tříletou smlouvu s Teamem Jumbo–Visma od sezóny 2023.[4] Svůj debut za tým si odbyl na konci února 2023 na úvodní klasice sezóny, Omloop Het Nieuwsblad. Van Baarle zaútočil ze skupiny favoritů 38 km před cílem. Podařilo se mu dojet únik dne a na zbývajících kopcích postupně odpárat všechny jeho závodníky, díky čemuž si následně sólově dojel pro vítězství v cílovém městě Ninove. Získal tak své první vítězství sezóny 2023 a třetí kariérní triumf na klasikách.[16]

Osobní život editovat

Van Baarle, jenž se narodil ve Voorburgu, aktuálně bydlí v nizozemském Veenendaalu.[17] Je synem bývalého silničního a dráhového cyklisty Maria van Baarleho a Renate Greupink-de Haas.

Hlavní výsledky editovat

Silniční cyklistika editovat

2009
Národní šampionát
2. místo časovka juniorů
Trofeo Karlsberg
2. místo celkově
vítěz 3. etapy
2011
Vuelta Ciclista a León
vítěz etapy 2b (ITT)
10. místo Omloop der Kempen
2012
Olympia's Tour
  celkový vítěz
  vítěz bodovací soutěže
  vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz prologu
vítěz Arno Wallaard Memorial
Thüringen Rundfahrt der U23
vítěz 1. etapy (TTT)
Národní šampionát
4. místo časovka do 23 let
4. místo Zellik–Galmaarden
4. místo Dwars door het Hageland
Kreiz Breizh Elites
7. místo celkově
7. místo Ronde van Midden-Nederland
Le Triptyque des Monts et Châteaux
9. místo celkově
vítěz etapy 2a (ITT)
Tour du Poitou-Charentes
9. místo celkově
Tour de Normandie
10. místo celkově
2013
Národní šampionát
  vítěz silničního závodu do 23 let
  vítěz časovky do 23 let
Olympia's Tour
  celkový vítěz
  vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz 4. etapy
Thüringen Rundfahrt der U23
  celkový vítěz
vítěz Ster van Zwolle
vítěz Dorpenomloop Rucphen
Tour de Normandie
3. místo celkově
3. místo Internationale Wielertrofee Jong Maar Moedig
Tour de Bretagne
4. místo celkově
  vítěz vrchařské soutěže
  vítěz sprinterské soutěže
  vítěz kombinované soutěže
vítěz 6. etapy (ITT)
5. místo Münsterland Giro
Mistrovství světa
7. místo silniční závod do 23 let
Le Triptyque des Monts et Châteaux
8. místo celkově
9. místo Omloop Het Nieuwsblad Beloften
10. místo Paříž–Tours Espoirs
2014
Tour of Britain
  celkový vítěz
Národní šampionát
5. místo časovka
Ster ZLM Toer
6. místo celkově
Dubai Tour
10. místo celkově
2015
3. místo Dwars door Vlaanderen
Bayern–Rundfahrt
5. místo celkově
  vítěz soutěže mladých jezdců
Tour of Britain
8. místo celkově
2016
Tour of Britain
5. místo celkově
5. místo Trofeo Pollenca–Port de Andratx
6. místo Kolem Flander
2017
4. místo Kolem Flander
8. místo Dwars door Vlaanderen
9. místo E3 Harelbeke
Tour de France
  cena bojovnosti po 7. etapě
2018
Národní šampionát
  vítěz časovky
Critérium du Dauphiné
vítěz 3. etapy (TTT)
BinckBank Tour
5. místo celkově
Mistrovství Evropy
10. místo časovka
2019
Herald Sun Tour
  celkový vítěz
Critérium du Dauphiné
vítěz 8. etapy
Národní šampionát
3. místo časovka
Settimana Internazionale di Coppi e Bartali
6. místo celkově
2020
Tour Down Under
5. místo celkově
5. místo Cadel Evans Great Ocean Road Race
8. místo Kolem Flander
2021
vítěz Dwars door Vlaanderen
Mistrovství světa
  2. místo silniční závod
7. místo E3 Saxo Bank Classic
8. místo Gent–Wevelgem
10. místo Kolem Flander
2022
vítěz Paříž–Roubaix
2. místo Kolem Flander
8. místo E3 Saxo Bank Classic
Volta ao Algarve
10. místo celkově
2023
Národní šampionát
  vítěz silničního závodu
vítěz Omloop Het Nieuwsblad

Výsledky na Grand Tours editovat

Grand Tour 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
  Giro d'Italia DNF — — — — — — — — —
  Tour de France — 147 91 77 — 46 59 54 31 42
  Vuelta a España — — — — DNF — 49 DNF 49 88

Výsledky na klasikách editovat

Monument 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Milán – San Remo — — 69 — 99 — 140 31 — —
Kolem Flander 89 37 6 4 12 18 8 10 2 —
Paříž–Roubaix 64 133 16 20 19 21 NS OTL 1 DNF
Lutych–Bastogne–Lutych Nezúčastnil se během své kariéry
Giro di Lombardia
Klasika 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Omloop Het Nieuwsblad — — — 81 51 14 — — — 1
Kuurne–Brusel–Kuurne — — — — 70 — — — — 35
E3 Harelbeke 58 24 19 9 51 — NS 7 8 DNF
Gent–Wevelgem 45 DNF DNF 97 99 — — 8 41 —
Dwars door Vlaanderen 45 3 — 8 — 53 NS 1 71 —
Legenda
— Nezúčastnil se
DNF Nedokončil
NS Nekonalo se
OTL Mimo časový limit

Dráhová cyklistika editovat

2010
Národní šampionát
3. místo madison (s Nickem Stoplerem)
2012
Národní šampionát
2. místo madison (s Michaelem Vingerlingem)
2017
3. místo Šest dní v Rotterdamu (s Wimem Stroetingou)

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dylan van Baarle na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Dylan van Baarle » Team Visma [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HOOD, Andrew. The next wave of classics aces [online]. velonews.com, 2016-03-18 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ TEAM INEOS [online]. UCI, 2020-01-01 [cit. 2023-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-02. (anglicky) 
  4. ↑ a b OSTANEK, Daniel. Jumbo-Visma sign Dylan van Baarle and Wilco Kelderman [online]. cyclingnews.com, 2022-08-19 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ TEAM VISMA [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-29. (anglicky) 
  6. ↑ FARRAND, Stephen. Van Baarle highlights Garmin-Sharp's next generation of young talent [online]. cyclingnews.com, 2014-02-07 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Kittel wins final Tour of Britain stage [online]. cyclingnews.com, 2014-09-14 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Dylan van Baarle extends with Cannondale-Drapac [online]. cyclingnews.com, 2017-08-15 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Team Sky annonuces Van Baarle signing [online]. cyclingnews.com, 2017-09-18 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ 2018 » National Championships Netherlands - ITT (NC) [online]. cyclingnews.com [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Criterium du Dauphine: Fuglsang takes overall victory [online]. cyclingnews.com, 2019-06-16 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ FLETCHER, Patrick. Van Baarle parlays 50km solo attack into Dwars door Vlaanderen victory [online]. cyclingnews.com, 2021-03-31 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ OSTANEK, Daniel. Van Baarle comes back from broken pelvis to sprint to Worlds silver [online]. cyclingnews.com, 2021-09-26 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ RYAN, Barry; FARRAND, Stephen. Van der Poel tops Van Baarle in a Tour of Flanders thriller [online]. cyclingnews.com, 2022-04-03 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ OSTANEK, Daniel; RYAN, Barry. Dylan van Baarle wins thrilling Paris-Roubaix [online]. cyclingnews.com, 2022-04-17 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ RYAN, Barry. Dylan van Baarle takes solo victory at Omloop Het Nieuwsblad [online]. cyclingnews.com, 2023-02-25 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Dylan van Baarle [online]. slipstreamsports.com, 2014-01-01 [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dylan_van_Baarle&oldid=23511432“