Dvanáct velkých svátků

pravoslavné svátky

Tucet, či Dvanáct(ero) velkých svátků, rusky Двунадеся́тые пра́здники (taktéž дванадесятые праздники) je dvanáct nejvýznamnějších svátků v pravoslaví. Tyto svátky jsou zasvěceny pozemskému bytí Ježíše Krista a Bohorodice a patří mezi Velké svátky, v typikonu jsou označené červeným křížkem v uzavřeném kruhu Знаки праздников Крест в круге.svg. Mají „předsvátek“, „posvátek“ a závěrečné sváteční shromáždění.

V Rusku byly až do roku 1925 také občanskými svátky.

Pořadí a typ svátkůEditovat

Dvanáctero svátků (chronologicky podle církevního roku, který začíná 1.jul. (14.greg.) září):

Většina z dvanácti velkých svátků je nepohyblivých, tzn., mají pevné datum. Podle oslavované osoby se dvanáct svátků dělí na Svátky Páně a Svátky Bohorodice, kdy svátky Páně stojí na vyšším stupni než svátky Panny Marie. V bohoslužbách se to projevuje následujících způsobem: připadají-li svátky Páně na neděli, pak se zpívá pouze jedna sváteční liturgie, nedělní se neslouží, a ve svátky Panny Marie se nejprve slouží obyčejná nedělní. Kromě toho mají všechny svátky Páně vlastní sváteční antifony, které se zpívají při bohoslužbě v samotný den svátku. Velké prokimeny (zpívají se při večerní v den samotného svátku).

IkonografieEditovat

V chrámech, kde je úplný ikonostas, je zvykem rozmisťovat ikony dvanácti svátků ve druhé řadě zdola, mezi místní a deisisovou řadou. Je-li chrám zasvěcen některému z velkých dvanácti svátků, pak bývá odpovídající ikona i v místní řadě.

Příbuzná heslaEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Двунадесятые праздники na ruské Wikipedii.