Otevřít hlavní menu

Dubenec (zámek)

zámek

Dubenec je zřícenina zámku ve stejnojmenné vesniciokrese Příbram. Postaven byl po roce 1755 v areálu hospodářského dvora, který ve druhé polovině dvacátého století využívalo jednotné zemědělské družstvoDlouhé Lhoty. Zanedbání údržby vedlo k postupnému chátrání zámku. Budova je chráněna jako kulturní památka.[1] K památkově chráněným objektům patří kromě samotného zámku také severní hospodářské křídlo s obytným domem a stájemi, jižní hospodářské křídlo s maštalí a stodolou, dvůr s ohradní zdí a zámecký park se zbytky ohradní zdi a bazénu.[2]

Dubenec
Dubenec, zámeček čp.1.jpg
Základní informace
Sloh klasicistní
Výstavba po roce 1755
Přestavba 1879–1889
Poloha
Adresa Dubenec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dubenec
Dubenec
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16094/2-2425 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Dubenecký zámek byl postaven ve starším poplužním dvoře po roce 1755, kdy panství patřilo Tereziánskému ústavu šlechtičen. V roce 1784 statek přešel do soukromých rukou. Někdy po tomto roce se majitelem stal šlechtic Conwoy, který panství prodal Měsíčkovi z Výškova. Další vlastníci do roku 1834 jsou neznámí. V uvedeném roce statek získal Petr de Comink, od kterého jej roku 1848 koupili manželé Karel a Marie Černí. Za nich se statek zadlužil, ale zůstal manželům až do roku 1868, kdy jeho polovinu dostala od ovdovělého Karla Černého jeho dcera Emílie Říhová. Karel Černý zemřel v roce 1873 a jeho polovina připadla vnukům Hugovi a Quidovi Říhovým. V roce 1879 proběhla veřejná dražba zadluženého statku, ve které Dubenec získal architekt Vojtěch Ignác Ullmann, který v budově nechal provést určité stavební úpravy.[3]

V roce 1889 zámek za 55 tisíc zlatých koupili manželé Vilém a Žofie Šmolkovi, ale už o šest let později jej prodali manželům Václavovi a Ludmile Wishatovým, jejichž potomkům zůstal až do roku 1949. Manžel poslední majitelky měl v zámku ještě několik let poté lékařskou ordinaci, ale později celý hospodářský areál i se zámkem získalo jednotné zemědělské družstvo Dlouhá Lhota, které budovu neudržovalo. Na konci osmdesátých let dvacátého století se zřítila část střechy a došlo k poškození obvodové zdi. Později se propadly stropy a část obvodové zdi se zřítila.[3]

Stavební podobaEditovat

Jednopatrová zámecká budova má půdorys obdélníka se zaoblenými nárožími o rozměrech asi 25 × 20 metrů. Východní průčelí je zdůrazněné mělkým rizalitem s trojúhelníkovým štítem. V jeho středu se nachází vstupní portál s oválnými okny po stranách. Podobný rizalit je také na západní straně obrácené do zanedbaného parku. V severozápadním rohu budovy bývala kaple. Jako většina ostatních místností měla plochý strop se štukovým zrcadlem.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-06]. Identifikátor záznamu 126618 : Zámek – zámeček. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zámek – zámeček [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. 
  3. a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Dubenec, s. 156–162. 

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Dubenec, s. 70. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat