Dušan Masár

československý olympionik a zápasník

Dušan Masár (4. června 1962 Teplice) je bývalý československý zápasníkklasik, účastník olympijských her v roce 1988.

Dušan Masár
Osobní informace
Datum narození4. června 1962 (62 let)
Místo narozeníTeplice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Sportovní informace
KlubDubí (zač.)
TJ Sklo Union Teplice (klub do 1980)
ASVŠ Dukla Trenčín (klub od 1980)
TrenéřiMiroslav Minařík (zač.)
Rudolf Stupka (klub Tepl.)
Vladimír Kochman (klub Tepl.)
Milan Hlôška (klub Dukla)
Josef Kolář (klub Dukla)
Jaroslav Meduna (klub Dukla)
Miroslav Janota (repr. od 87)
Ervín Varga (repr. 87-90)
Václav Scheiner starší (repr. od 90)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylřecko-římský styl
Účast na LOH1988
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2020
Přehled medailí
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
bronz MS 1990 Řím těžká váha
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
bronz ME 1985 Lipsko těžká váha

Sportovní kariéra

editovat

Zápasení se věnoval od 11 let v školním kroužku (pionýr) v Dubí pod vedením Miroslava Minaříka.[1] Jako talentovaný sportovec záhy přešel do nedalekého zápasnického oddílu TJ Sklo Union v Teplicích, kde se ho ujal trenér Rudolf Stupka a později ligový trenér Vladimír Kochman.[2] Na vojnu narukoval v roce 1980 do Trenčína, kde mu po skončení povinné vojenské služby nabídly podmínky pro vrcholovou přípravu.

Do užšího výběru československé reprezentace v klasickém stylu se dostal v roce 1985 s novým trenérem Miroslavem Janotou. Janota ho přesvědčil, aby přestoupil z kategorie od 90 kg, do vyšší těžké váhy do 100 kg. Hned při svém prvním startu na dubnovém mistrovství Evropy v Lipsku vybojoval třetí místo, když porazil chorvatského Jugoslávce Emila Traubera za tři minuty na lopatky.[3] V roce 1986 ho trápily problémy s kotníkem. Na mistrovství Evropy ve finském Tampere si utrhl bicepsový sval na ruce. V olympijském roce 1988 podstoupil operaci kolene a přišel o mistrovství Evropy v norském Oslu (Kolbotnu). Tyto zdravotní komplikace se podepsaly na jeho výkonu na zářijových olympijských hrách v Soulu, kde vypadl v základní skupině po dvou porážkách s srbsko-maďarským Jugoslávcem Jožefem Terteiem a Rumunem Vasile Andreiem.

Mezi světovou špičku těžké váhy se vrátil v roce 1989. Na srpnovém mistrovství světa ve švýcarském Martigny porazil ve skupině olympijského vítěze Andrzeje Wrońského 4:0 na technické body a ze druhého místa postoupil do souboje o třetí místo proti běloruskému Sovětu Anatoliji Fedorenkovi. S Fedorenkem prohrál 0:3 na technické body a obsadil 4. místo. V roce 1990 na mistrovství světa v Římě (Ostii) prohrál v rozhodujícím zápase o vítězství ve skupině s Maďarem Sándorem Majorem diskvalifikací (za pasivitu) a ze druhého místa postoupili do souboje o třetí místo proti chorvatskému Jugoslávci Stipe Damjanovićovi. Souboj s Damjanovićem rozhodl minutu a půl před koncem tříbodovým hodem a obsadil 3. místo. V roce 1992 doplatil na neúčast na závěrečném červencovém soustředění reprezentace v Žinkovech na Plzeňsku. Ze soustředění se omluvil kvůli účasti na turnaji v Maďarsku a přišel o start na olympijských hrách v Barceloně. Po skončení sportovní kariéry se věnoval krátce trenérské práci. Žije v Bratislavě, kde pracuje ve strojírenské firmě.

Výsledky v zápasu řecko-římském

editovat
Turnaj 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992
23 24 25 26 27 28 29 30
–100
Olympijské hry úč.
Mistrovství světa 7. 4. 3. úč.
Mistrovství Evropy 3. 4. úč. úč. 7. úč.

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • [1] noviny Rudé Právo
  • [2] noviny Průboj
  • [3] noviny Lidová demokracie

Reference

editovat
  1. [2] 21.12.1988 str. 6
  2. [1] 24.12.1985 str. 8
  3. [1] 26.04.1985 str. 8