Druhá bitva u Breitenfeldu

Druhá bitva u Breitenfeldu byla součástí třicetileté války, odehrála se 23. října 1642 (resp. podle gregoriánského kalendáře 2. listopadu 1642) poblíž Lipska. Skončila jednoznačným švédským vítězstvím nad císařskou armádou.

Druhá bitva u Breitenfeldu
konflikt: třicetiletá válka
{{{alt}}}
Druhá bitva u Breitenfeldu 1642
trvání: 23. října 1642
místo: Breitenfeld nedaleko Lipska
výsledek: švédské vítězství
strany
Švédsko Švédsko Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
velitelé
Švédsko Lennart Torstenson Svatá říše římská arcivévoda Leopold Vilém
Svatá říše římská Ottavio Piccolomini
Svatá říše římská Zikmund Myslík z Hyršova

síla
20 000 mužů
  • 10 000 pěchota
  • 10 000 jezdectvo
  • 70 děl
26 000 mužů
  • 10 000 pěchota
  • 16 000 jezdectvo
  • 46 děl
ztráty
4 000 mrtvých nebo raněných 10 000 mrtvých nebo raněných,
5 000 zajatých
Tento článek je o bitvě z roku 1642. O bitvě z roku 1631 pojednává článek První bitva u Breitenfeldu.

Od 17. října 1642 obléhala švédská armáda pod vedením Lennarta Torstensona Lipsko. Obleženému městu přišlo na pomoc císařské vojsko s velitelem Leopoldem I. Vilémem. Torstenson předstíral 22. října ústup, druhý den ráno se však postavil pronásledujícím císařským, kteří bitvu neočekávali a nebyli na ni připraveni.

Na křídlech se střetla jezdectva, přičemž na pravém křídle se císařská obrana brzy rozpadla, mnoho jednotek z bitvy uprchlo bez boje. Zoufalou situaci zachránil český šlechtic v císařských službách Zikmund Myslík z Hyršova, když se s celým svým plukem vrhl na útočící Švédy. Pluku se podařilo útok nejen zastavit, ale přejít do ofenzivy, to si ovšem v závěru vyžádalo většinu životů příslušníků pluku a sám Myslík byl zraněn. Díky tomuto zásahu nebyl zajat ani císařského vojska arcivévoda Leopold I. Vilém, který byl současně vrchním velitelem celé císařské armády a císařův bratr. Myslík za tuto udatnou pomoc vysloužil v té době poměrně velký věhlas, což v konečném důsledku vedlo k jeho jmenování generálem a povýšení do stavu svobodných pánů. [1][2] Levé křídlo, kde bojoval Leopold I. Vilém, vzdorovalo déle, po jeho zhroucení se vzdala i císařská pěchota, bojující uprostřed bitevního pole.

Bitva skončila po třech hodinách úplným švédským vítězstvím, vyčerpané švédské vojsko už ale prchající císařské vojáky nepronásledovalo.

Výsledek bitvy umožnil švédské armádě obsadit Lipsko, došlo k tomu 27. listopadu 1642.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Breitenfeld (1642) na anglické Wikipedii.

  1. KALISTA, Zdeněk. Zikmund Myslík z Hyršova. Praha: Českomoravský kompas, 1940. 
  2. TISCHER, František. Generál Zikmund Myslík z Hiršova : životopisný obraz z třicetileté války. Praha: [s.n.], 1916. 

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • ENGLUND, Peter. Nepokojná léta : Historie třicetileté války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 679 s. ISBN 80-7106-355-X. Kapitola 5. Křest ohněm, s. 262–268.