Otevřít hlavní menu

Drslavici

(přesměrováno z Drslavicové)

Drslavici či Drslavicové byli starý český šlechtický rod, jenž měl ve 12.13. století v držení rozsáhlé majetky v západních a jihozápadních Čechách a další statky ve východních Čechách. Rod vymřel počátkem 15. století.

Od Drslaviců odvozovali svůj původ například Černínové z Chudenic. Častěji než jméno "Drslav" (např. Drzlau) se vyskytuje celé jméno s významem "Držislav" (např. Drisizlau u nás již roku 1062[1] a v Chorvatsku Dirzislaus již v 10. století) a je obdobou složených jmen jako je například Držikraj (Drisikray) či Držimír (Drisimir) z Kosmovy kroniky.

V čele rodu Drslaviců bývali od 2. poloviny 13. století pánové z Risenberka/Rýzmberka a mezi nimi pošlost skalská, která se nazývala po svém sídle Švihově Švihovskými z Risenberka a roku 1720 vymřela po meči. Vedle Švihovských proslula dolanská větev, ze které pocházela rodová větev Výrků z Risenberka, kteří se ve 14. století psala z Výrova, a vladyků ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na Vřeskovicích se usadili vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichž nejstarší předek se k roku 1339 nazýval Ota ze Vřeskovic či z Biřkova. Další ratolestí rodu Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimi se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litevcům roku 1385 a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku 1392. Přeštice připadly smrtí Svatobora z Přeštic před rokem 1238 maltézskému řádu. Skočice, Poříčí, Jinín a Roupov drželi tři bratři Jaroslav, Drslav a Ota v létech 13201339, ale již v druhé polovině 14. století vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského se rozrodili v těch místech. Dále z kmene Drslaviců pocházeli páni z Kánic, vladykové z Malesic u Plzně (Dorota z Malesic *1432-) a Ulických z Ulic, kteří měli v erbu černé pruhy na zlatém štítě, a brzy po roce 1576 vymřeli křivoklátským hejtmanem Václavem Uličkou z Ulic, a konečně také Polákové ze Sulislavi a Mnichové z Blahoust u Stříbra. Vladykové Sulkové a Stachové z Hrádku byli usedlí kolem Strážova a vymřeli v 16. století.

Významní členové ve státních službáchEditovat

Drslavici zastávali úřady nejen na Plzeňsku, byli i v nejvyšších zemských hodnostech. Nejprve se v letech 116089 stal Drisizlai urbis prefecti Pelzenne, Drslav praefectus urbis Pelzen, Sezema byl v roce 1175 a 1176 praefectus de Plizen. Černín byl v letech 12051212 nejvyšší komoří, tentýž úřad v letech 12791282 zastával i Děpolt z Risenberka.

Mikuláš z Potštejna a Litic (+1341)[2] patřil k loupeživým rytířům v podhůří Orlických hor, jeho statky dědili a rozmnožili Žampachové z Potštejna. Významného postavení dosáhl Břeněk z Risenberka, který byl v letech 13961397 nejvyšší sudí zemský, stejný úřad držel v letech 14791504 i Půta z Risenberka. Patrně nejvýznačnějšího postavení z tohoto rodu dosáhla Vilém mladší z Risenberka, který byl nejvyšším komorníkem za králů Jiřího a Vladislava až do své smrti roku 1479.

ErbEditovat

Erb Drslaviců[3] měl zlatou čarou svisle rozdělený štít (heraldicky polcený/půlený) – vlevo červený (heraldicky vpravo), v pravé (heraldicky v levé) polovici štítu tři vodorovné modrobílé pruhy (tzv. polotrojříčí značící řeky Otavu, Úhlavu a Vltavu), obdobný erb s jinými barvami používají dosud hrabata Černínové z Chudenic.

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=222&page=649 – RBM I – Index
  2. Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae. IV, Joseph Emler ed.. Pragae 1892, s. 368, č. 915
  3. http://www.castles.cz/genealogie-heraldika/drslavici.html – erb
Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Drslavici“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je August Sedláček.

Externí odkazyEditovat

  • [1] Rozrod Drslaviců – Památky archeologické, Svazek 15, str. 81