Dromomeron („běhající stehenní kost“) byl rod archosaurního plaza, žijící v období svrchního triasu (věk nor, před 220 až 212 miliony let) na území dnešní Argentiny a USA. Spadal do čeledi Lagerpetidae a byl tak relativně blízkým příbuzným "pravých" dinosaurů (byl zástupcem kladu Dinosauromorpha).[1]

Jak číst taxoboxDromomeron
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, asi před 220 až 212 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce přibližného vzezření dromomerona.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
InfratřídaArchosauromorpha (Ornithodira)
Nadřádarchosauři (Archosauria)
ČeleďLagerpetidae
RodDromomeron
Irmis et al., 2007
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Význam a popis editovat

Dromomeron dokládá, že dinosauromorfové i praví dinosauři koexistovali po desítky milionů let společně a tyto vývojově primitivnější formy tedy nebyly dinosaury rychle a kompletně vytlačeny. Tento dravec měřil pravděpodobně jen kolem 80 cm a vážil asi 0,5 kg, dosahoval tedy přibližně velikosti dospělé slepice.[2] Mohl se pohybovat jak na zadních končetinách, tak po všech čtyřech. Byl blízkým příbuzným geologicky starších rodů Lagerpeton a Ixalerpeton.

Větší jedinec se stehenní kostí dlouhou 22 cm byl formálně popsán v roce 2020 ze souvrství Santa Rosa v Novém Mexiku. Tento nález je důkazem, že dromomeroni i další dinosauromorfové mohli dosahovat podstatně větších rozměrů, než se dosud předpokládalo.[3]

Zařazení editovat

Typový druh D. romeri byl popsán v roce 2007 jako zástupce čeledi Lagerpetidae.[4] Jeho druhové jméno je poctou americkému paleontologovi Alfredu Sherwoodu Romerovi. Fylogenetická analýza této skupiny byla publikována v roce 2018.[5] Ještě předtím byly stanoveny dva další druhy rodu Dromomeron, D. gregorii[6] a D. gigas[7].

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Mario Bronzati, Max C. Langer, Martín D. Ezcurra, Michelle R. Stocker & Sterling J. Nesbitt (2023). Braincase and neuroanatomy of the lagerpetid Dromomeron gregorii (Archosauria, Pterosauromorpha) with comments on the early evolution of the braincase and associated soft tissues in Avemetatarsalia. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25334
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 1). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Alexander Beyl, Sterling Nesbitt & Michelle R. Stocker (2020). An Otischalkian dinosauromorph assemblage from the Los Esteros Member (Santa Rosa Formation) of New Mexico and its implications for biochronology and lagerpetid body size. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1765788. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1765788
  4. Irmis, Randall B.; Nesbitt, Sterling J.; Padian, Kevin; Smith, Nathan D.; Turner, Alan H.; Woody, Daniel; Downs, Alex (2007). "A Late Triassic dinosauromorph assemblage from New Mexico and the rise of dinosaurs". Science. 317 (5836): 358–361. doi: 10.1126/science.1143325
  5. Rodrigo Temp Müller, Max Cardoso Langer & Sérgio Dias-Da-Silva (2018). Ingroup relationships of Lagerpetidae (Avemetatarsalia: Dinosauromorpha): a further phylogenetic investigation on the understanding of dinosaur relatives. Zootaxa 4392(1): 149–158. doi: http://dx.doi.org/10.11646/zootaxa.4392.1.7
  6. Nesbitt, Sterling J.; Irmis, Randall B.; Parker, William G.; Smith, Nathan D.; Turner, Alan H.; Rowe, Timothy (2009). "Hindlimb osteology and distribution of basal dinosauromorphs from the Late Triassic of North America". Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (2): 498–516. doi: 10.1671/039.029.0218
  7. Ricardo N. Martínez; Cecilia Apaldetti; Gustavo A. Correa; Diego Abelín (2016). "A Norian lagerpetid dinosauromorph from the Quebrada del Barro Formation, northwestern Argentina". Ameghiniana. 53 (1): 1–13. doi: 10.5710/AMGH.21.06.2015.2894

Literatura editovat

Externí odkazy editovat